Sledování deficitu bóru je pro pěstitele cukrovky stále velmi důležité. Především při suchu a vysoké hodnotě pH půdy může velkým škodám zabránit cílený postřik. 

Deficit bóru se v posledních letech vyskytuje stále častěji. Postihuje převážně stanoviště v oblastech ve srážkovém stínu, lehčí půdy s nízkou vododržností nebo porušenou půdní strukturou, pole s vysokou hodnotou pH nad 7,0 a také s velmi nízkým obsahem bóru v půdě. Roli může hrát rovněž rozdílná citlivost odrůd.

Příčiny: Sucho a příliš vysoká hodnota pH

Příčinou je jen zřídka příliš nízká půdní zásoba, většinou jde o alespoň dočasně nedostatečné zásobení rostlin bórem. Vodorozpustný bór nemůže být při silnějším suchu nebo příliš vysoké hodnotě pH půdy dostatečně přijímán kořeny. Postiženy jsou nejprve nejmladší, vnitřní listy, které zaostávají v růstu, černají a odumírají. Hnilobný proces přechází na vrchol bulvy. Vzhledem k tomu, že transport bóru v rostlině je velmi omezený, není tento prvek k dispozici ani z odumírajících, starších listů.

Od r. 1995 bylo Pracovním sdružením pro pěstování cukrovky v Bonnu provedeno celkem 76 polních pokusů zaměřených na potřebu hnojení cukrovky za praktických pěstitelských podmínek. Na hlubokých sprašových hlínách dobře zásobených vodou, s dostatečným obsahem bóru v půdě a hodnotou pH nižší než 7,0 nebylo podle očekávání hnojení účinné.

Výrazný efekt na výnosy a kvalitu

Výrazný vliv se projevil v šesti pokusech při časném a déletrvajícím suchu a také při vysoké hodnotě pH (tabulka 1 a 2). Deficit působil nepříznivě jak na výnos, tak i na cukernatost a obsah sodíku a alfa-aminodusíku.

Při velmi nízkém obsahu bóru v půdě v pokusu v r. 2005 s velmi silnými symptomy deficitu na listech a kořenech byl bez dodání bóru výnos rafinovaného cukru u jedné citlivé odrůdy přibližně poloviční. Jedna dávka bóru ve výši 0,75 kg . ha^–1 při zapojení řádků zde dosáhla enormního efektu (100 : 248 %).

Tabulka 1: Průměr z šesti pokusů se silnějším deficitem bóru  v letech 2000–2005 

¹⁾ při zapojení řádků v polovině června; všechny údaje v procentech

Tabulka 2: Pokus s velmi silným deficitem bóru v r. 2005

¹⁾ při zapojení řádků v polovině června; všechny údaje v procentech

V r. 2005 byla sledována také citlivost různých odrůd vůči deficitu bóru. V šesti pokusech se silnějším deficitem tohoto prvku vykazovala odrůda ’Miranda’ výraznější příznaky srdéčkové hniloby a reagovala výnosem a kvalitou o něco intenzivněji než ostatní odrůdy. Dodáním 0,75 kg B . ha^–1 při zapojení řádků byl tento deficit zcela kompenzován.

Provést analýzu půdy!

Důležité je jednoznačně určit, že se jedná o deficit bóru. Zatímco u odrůdy ’Miranda’ jsou většinou příznaky typické (odumřelé srdéčkové listy a zežloutlé starší listy), vykazují jiné odrůdy mnohdy nespecifické symptomy, které často nelze správně vyhodnotit.

K zjištění obsahu bóru v půdě je zapotřebí provést půdní rozbor. V půdách s hodnotou pH vyšší než 6,0 by se měl obsah bóru pohybovat mezi 0,4 a 1,2 mg . kg^–1 půdy (dobrá zásobenost). Při nižším obsahu bóru je nutné cukrovku tímto prvkem přihnojit. Avšak i při dobré zásobenosti půdy se v pokusech hnojení bórem osvědčilo, pokud vysoká hodnota pH a sucho omezily dostupnost nebo byla pěstována citlivá odrůda.

Také listová analýza pomáhá

Potřebu hnojení bórem je možné včas rozpoznat také na základě analýzy vzorků listů v první polovině června. Jestliže se obsah bóru pohybuje v mezní oblasti ca 30 mg B . kg^–1 sušiny, nelze poskytnout žádné spolehlivé doporučení. V takových případech nakonec rozhodnou růstové podmínky, zda se deficit projeví nebo neprojeví.

K hnojení jsou vhodné všechny cenově výhodné produkty obsahující bór. Dodatečná potřeba dalších mikroelementů, jako např. manganu, však dosud nebyla pozorována. V pokusech byl k postřikům použit převážně Solubor DF (17,5 % B) rozpuštěný ve vodě.

Při podezření na mírný deficit bóru se často aplikuje nízká dávka spolu s třetím herbicidním ošetřením. Nejlepšího účinku však lze dosáhnout hnojením na list v první polovině června při zapojení řádků. Obvykle stačí na problematických stanovištích jedna dávka ve výši 0,5 až 1,0 kg B . ha^–1. Pouze při mimořádně nízkém obsahu bóru a omezené dostupnosti je vhodné aplikovat i druhou dávku. V takových případech by se však střednědobě měl zlepšit i půdní obsah aplikací hnojiva s obsahem bóru.

Top Agrar, 2006, č. 3, s. 75–76                       zdroj info ÚZPI