Časté zařazování kukuřice do osevního postupu spolu s poškozením půdní struktury podporuje výskyt kořenomorky bramborové (Rhizoctonia solani).

V r. 2005 byla pracovníky Rostlinolékařského úřadu v Bonnu zkoumána strniště kukuřice, na nichž zbytky stébel vykazovaly nejednoznačné příznaky napadení. Podezření na výskyt kořenomorky bylo v mnoha případech potvrzeno.

Napadení se projevuje zašpičatělými očkovitými skvrnami na bázi stébel. Tyto skvrny jsou však jen málo patrné nebo se vůbec nevytvářejí. Typické symptomy vykazují po vyjmutí rostlin z půdy kořeny. Nemocné kořeny jsou tmavé a krátké, kořenové vlášení chybí. Tím je u napadených rostlin kukuřice narušen příjem vody a živin.

Kořenomorka se vyskytuje většinou ohniskovitě. V osevních postupech s vyšší koncentrací kukuřice se napadení pravděpodobně šíří na velké plochy. V náchylnosti odrůd existují rozdíly. Počasí a půdní druh má na průběh choroby značný vliv.

Preventivně se doporučují tato opatření: osevní postupy pokud možno se zastoupením většího počtu plodin, udržování dobré půdní struktury a volba vitálních odrůd kukuřice s dobrým počátečním vývojem.

Top Agrar, 2006, č. 4, s. 62                    Zdroj info ÚZPI