Renata Šarjaková, 27. červen 2006
Přehnojování katalyzátory
Automobily s řízenými (třícestnými) katalyzátory zapříčiňují přehnojování amoniakem v blízkém okolí komunikací. Výsledky výzkumu německého TÜV v Bonnu.

Automobily s třícestným katalyzátorem nejsou zdaleka tak čisté jak se myslí. "Nejedovaté" automobily vyfukují do vzduchu velká množství amoniaku, tvrdí botanici univerzity v Bonnu. Ve světě rostlin může tento plyn způsobit velké škody. Projevuje se to výskytem  mechů a lišejníků na okraji silnic; dříve se vyskytovaly především na betonových okrajích hnojišť. Vzduch tam obsahuje velké množství amoniaku a ten mechu slouží jako zdroj dusíku. Jeden druh hnojiva ze vzduchu. Protože se koncentrace čpavku při zjišťování škodlivin normálně neměří, zůstala příčina dlouho neznámá. Team bonnských botaniků rychle odhalil dusíkový zdroj amoniaku - složky, která by se však ve výfukových plynech měla vyskytovat v minimálních koncentracích. "S podporou TÜV v Bonnu jsme potom zkoumali výfukové plyny u 30 automobilů s katalyzátory", vysvětluje profesor Frahm. Výsledek překvapil dokonce i experty. "Všechny osobní automobily vyfukují do vzduchu amoniak - a to v koncentracích, které by již bylo částečně možno cítit nosem. Nebezpečí pro lidské zdraví však z naměřených množství nehrozí, protože plyn se rychle zřeďuje. Nebezpečnější jsou však ale zde hnojivé účinky amoniaku. "Hnojení je tak vysoké, že je může tolerovat pouze malé množství druhů mechů a lišejníků", zdůrazňuje Frahm. "Jiné druhy to vůbec nevydrží". Jsou ohroženy také kvetoucí rostliny, které nepřijímají dusík ze vzduchu jako mechy a lišejníky. Amoniak se totiž váže s oxidy dusíku ve vzduchu na dusičnan amonný - to je hnojivo, které lze zakoupit v každém zahradním centru. S deštěm se potom hnojivo dostane do půdy. Důsledek: Vzácné druhy vymírají a jsou nahrazovány signalizátory dusíku jako je kopřiva nebo ostružina. "Jinak než při kyselém dešti, kvůli amoniaku neumírají žádné stromy", říká Frahm. Obává se však pomalých změn: "Dlouhodobým výsledkem je zvyšující se ochuzování přírody - brzy budeme žít na poušti z kejdy".
Dlz, 2006, č. 1, s. 16

Automobily s řízenými (třícestnými) katalyzátory zapříčiňují přehnojování amoniakem v blízkém okolí komunikací. Výsledky výzkumu německého TÜV v Bonnu.

Automobily s třícestným katalyzátorem nejsou zdaleka tak čisté jak se myslí. "Nejedovaté" automobily vyfukují do vzduchu velká množství amoniaku, tvrdí botanici univerzity v Bonnu. Ve světě rostlin může tento plyn způsobit velké škody. Projevuje se to výskytem  mechů a lišejníků na okraji silnic; dříve se vyskytovaly především na betonových okrajích hnojišť. Vzduch tam obsahuje velké množství amoniaku a ten mechu slouží jako zdroj dusíku. Jeden druh hnojiva ze vzduchu. Protože se koncentrace čpavku při zjišťování škodlivin normálně neměří, zůstala příčina dlouho neznámá. Team bonnských botaniků rychle odhalil dusíkový zdroj amoniaku - složky, která by se však ve výfukových plynech měla vyskytovat v minimálních koncentracích. "S podporou TÜV v Bonnu jsme potom zkoumali výfukové plyny u 30 automobilů s katalyzátory", vysvětluje profesor Frahm. Výsledek překvapil dokonce i experty. "Všechny osobní automobily vyfukují do vzduchu amoniak - a to v koncentracích, které by již bylo částečně možno cítit nosem. Nebezpečí pro lidské zdraví však z naměřených množství nehrozí, protože plyn se rychle zřeďuje. Nebezpečnější jsou však ale zde hnojivé účinky amoniaku. "Hnojení je tak vysoké, že je může tolerovat pouze malé množství druhů mechů a lišejníků", zdůrazňuje Frahm. "Jiné druhy to vůbec nevydrží". Jsou ohroženy také kvetoucí rostliny, které nepřijímají dusík ze vzduchu jako mechy a lišejníky. Amoniak se totiž váže s oxidy dusíku ve vzduchu na dusičnan amonný - to je hnojivo, které lze zakoupit v každém zahradním centru. S deštěm se potom hnojivo dostane do půdy. Důsledek: Vzácné druhy vymírají a jsou nahrazovány signalizátory dusíku jako je kopřiva nebo ostružina. "Jinak než při kyselém dešti, kvůli amoniaku neumírají žádné stromy", říká Frahm. Obává se však pomalých změn: "Dlouhodobým výsledkem je zvyšující se ochuzování přírody - brzy budeme žít na poušti z kejdy".
Dlz, 2006, č. 1, s. 16              Zdroj info ÚZPI


Hodnocení => průměr 075
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář