Letošní sklizeň obilí však byla velmi dobrá, hektarové výnosy jsou téměř o čtvrtinu vyšší než před rokem. Totéž navíc platí i o zemích rozhodujících pro celosvětovou produkci obilovin. Dá se proto předpokládat, že cena obilovin zůstane na výrazně nižší úrovni, než tomu bylo v loňském roce.
JS

Budou nebalené potraviny značeny?
Ministr zemědělství v demisi Miroslav Toman předloží vládě pozměněnou novelu zákona o potravinách. Obchodníci by podle ní měli nově mít povinnost značit u pultového prodeje nebalených potravin podíl hlavní složky výrobku a jméno a původ výrobce. Toman to dnes řekl novinářům.
„Po dohodě s kolegy na ministerstvu jsme se dohodli, že se zákon upraví tak, aby se do něj zakomponovaly pozměňovací návrhy," uvedl Toman. Ten ještě během svého předchozího působení v čele Potravinářské komory ČR chtěl do novely zákona změny prosadit prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů. Pokud upravenou novelu schválí současná vláda v demisi, mohla by být následně předložena Sněmovně vzešlé z říjnových voleb.

Při pultovém prodeji lahůdek či masných výrobků nemají v současnosti obchodníci povinnost uvádět složení prodávaných produktů, které u balených potravin bývá deklarováno na obalech. To je podle Tomana špatně. Potravináři proto chtějí již delší čas uzákonit povinnost uvádění podílu hlavní složky výrobku, kterou by například u masného výrobku mělo být maso.
Zdroj: Denik.cz

Podle Tomanovy představy by na cedulce na pultu měl být u každého výrobku uvedeno také jméno a adresa výrobce tak, aby bylo každému zřejmé, kde produkt vznikl a i na základě toho se mohl rozhodnout, kterému výrobku dá přednost.
Je možno věřit označením původu v supermarketech?
Nejen v ČR, ale i v ostatních zemích existuje snaha přesvědčit spotřebitele v supermarketech, že nakupují výrobky tuzemské provenience. Dobrým příkladem je Velká Británie, kde jsou domácí potraviny označovány již dlouhou dobu a spotřebitelé jsou ochotni zaplatit za tyto potraviny i vyšší ceny. Momentálně však značení zřejmě prochází krizí.

Vědci totiž vyvinuli metodu analýzy izotopů, která může určit zemi původu. Bezprostředně po začátku testování bylo nalezeno vepřové maso, u kterého neodpovídá označení skutečnému původu. Společnost TESCO označila dodávku vepřových kolet jako "britské", přestože byly dovezeny z Nizozemí. To, že se problematické maso objevilo tak brzy po zahájení testování napovídá, že podíl nesprávně označených potravin může být vyšší, než kdokoli očekával.

Součástí britského systému kontroly potravin by se tak měla stát pravidelná kontrola původu potravin, která by měla čtyřikrát ročně zahrnout 30 náhodně vybraných produktů. Rakový systém by snad měl vrátit spotřebitelům důvěru v systém označování potravin.

Zdroj: ThePigSite

Masokostní moučka v Polsku
Snahy poláků přesvědčit, že jejich potraviny jsou bezproblémové, kvalitní a bezpečné působí ve světle poslední kauzy velmi nepřesvedčivě. Polská televize TVN přinesla informace o tom, že v jedné z největších kafilérií byla již mnoho měsíců vyráběna masokostní moučka, která byla distribuována některým chovatelům. Již od května je celá věc vyšetřována polskými úřady. Přesto se informace dostala na veřejnost až nyní.

Verbální vyjádření polských vládních představitelů jsou málo platná, pokud jsou v zápětí doprovázena dalším zásadním porušením potravinové bezpečnosti. Každé tři měsíce se objeví v Polsku nějaký potravinový skandál. Jak mají potom naši spotřebitelé a naše oficiální místa věřit, že je to skutečně pravda. Je naprosto pochopitelné, že se kontrolní místa koncentrují na dovozy polských potravin - jejich úkolem je chránit naše spotřebitele.

Kauza na druhé straně ukazuje problematičnost absolutního zákazu zkrmování masokostních mouček. Pokud by byla jasně stanovena pravidla, z jakých surovin může být moučka vyráběna a jakými postupy tak aby byla bezpečná, bylo by možno lépe a účinněji vše kontrolovat. Z vědeckého pohledu není problém takovéto postupy stanovit. Co zatím chybí je politická shoda mezi jednotlivými zeměmi. Paradoxně je Polsko jednou ze zemí, která dlouhodobě blokuje znovuzařazení zpracovaných živočišných bílkovin do krmných dávek pro monogastry.
JS
Řasy - krmivo budoucnosti
Mořské řasy se zdají být pro budoucnost velmi zajímavým zdrojem krmiva pro hospodářská zvířata. Výzkumné projekty ukazují, že jejich výživná hodnota je velmi vysoká a mají mnoho dalších výhod.

Již v posledních několika letech se užívání řas neustále zvyšuje. Vedoucími zeměmi jsou v tomto směru Kanada a Norsko, kde je využívána moučka z uměle kultivované řasy Ascophyllum. U obou zemí nahrává pěstování řas poloha: řasy Ascophyllum totiž vyžadují chladnou mořskou vodu.

Využívání řas mimo jiné nahrává i skutečnost, že nepotřebují hnojiva, nespotřebovávají vodu a k jejich pěstování je třeba 1/6 plochy, než by bylo třeba pro vypěstování stejného množství krmiva na souši. Prozatím jsou v evropě hledány cesty, jak ekonomicky produkovat z řas krmivo. Všechny aspekty však mluví pro to, aby byly řasy do potravního řetězce hospodářských zvířat zařazeny.
Zdroj: Pig International
Zpracováno SCHP 20.září.2013
www.schpcm.cz
info@schpcm.cz