- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
V Evropě byla očekávána větší úroda jarního ječmene
Vedle rozšíření pěstebních ploch vykazoval první výmlat koncem července v západní Evropě velmi vysoké výnosy i kvalitu. Stavy zásob v regionech, které byly postiženy silnými dešťovými přeháňkami zůstávají však ve vývoji výrazně pozadu. Ve východní Evropě byl naproti tomu pro tamní úrodu ječmene charakteristický vliv sucha.
Výsledky sklizně v jihozápadním Německu vykazují výnosy od 5,0 až 9,0 t/ha. Hodnota bílkovin leží v požadovaném rozpětí od 9,5 po 11,5 %. Podíl celého zrna se pohybuje ve výši výrazně nad 90 %. Ve Francii byly výnosy v průměru 6,3 t/ha přičemž zde byla očekávána nízká úroveň obsažených bílkovin. Zároveň se také projevuje očekávaně výrazně vyšší celkové množství sklizeného ječmene oproti skrovným výsledkům uplynulého suchého roku.
V Dánsku mohl nastat výsev v některých regionech až později, a proto byl počátek sklizně očekáván teprve až v polovině srpna. Také v ostatních skandinávských zemích byl úspěšný až pozdější výsev. Výsledné stavy jsou odpovídající tomuto pozdějšímu vývoji. Nízké teploty a rozsáhlé dešťové srážky ve středním Švédsku měly na výsledky sklizně značný vliv. Proto jsou zde očekávány velké rozdíly ve výnosech i v kvalitě.
Také Velká Británie v období vegetace trpěla silnými dešťovými přeháňkami a nízkými teplotami. Nejen ve Skotsku měly rostliny proto opožděný vývoj, přičemž se v celé zemi musel odložit počátek sklizně o dva až tři týdny. I když zde byla hustota obsádky popsána jako optimální, vedla vlhkost k tvorbě chorob listů i klasů. Podle toho pak byly korigovány také výnosy. Přítomné mykotoxiny vedou k problémům s kvalitou konečného produktu.
V Rakousku byla úroda díky brzkému výmlatu v této oblasti již záhy sklizená. V tomto regionu vegetační periodu doprovázelo sucho. Výsledkem toho jsou nižší průměrné výnosy a často i zvýšená hodnota obsahu bílkovin. Právě tak byla suchým obdobím poznamenána situace v Česku a na Slovensku. Sklizeň úrody na Slovensku začala zhruba o dva týdny dříve. Výsledkem toho byly podprůměrné výnosy. U nízkých výnosů je možný výskyt vyššího obsahu bílkovin a malý obsah celého zrna. Úroda v Česku byla sklizena uprostřed srpna za průměrných výnosů. Mezi jednotlivými osevními regiony se vyskytovaly velké rozdíly.
Slabý vývoj byl také charakteristický pro Maďarsko. Úroda se pohybovala velkou měrou pod průměrným výnosem, přičemž byla očekávána vysoká hodnota obsahu bílkovin. Suché povětrnostní podmínky v Rusku v červnu budou mít pravděpodobně negativní dopad na vykázané výnosy. Následkem toho byla vyšší hodnota obsahu bílkovin. Požadavky na dovoz by pak byly oceněny značně rozdílným způsobem.
Größere Sommergerstenernte in Europa erwartet
BRAUWELT, 2012, 152, č. 34-35, s. 994
zdroj: ÚZEI, Agronavigator.cz »