Geneticky manipulované rostliny se začínají pěstovat pouze váhavě. Fronta odpůrců je příliš široká, pro zemědělce je také příliš vysoké riziko záruky. Celosvětově se pěstování v uplynulých letech prudce zvýšilo. V uplynulém roce rostly geneticky modifikované organismy (GMO), takové je správné označení, již na 90 milionech hektarů. Ve srovnání s rokem 2000 se tak pěstování více jak zdvojnásobilo, tehdy se GMO pěstovaly na 44,2 milionech ha. Až do roku 2002 se pěstební plocha zvýšila již na 58,7 milionů ha a v roce 2004 dále stoupla na 81 milionů ha. Jenom od roku 2004 do roku 2005 se pěstování rozšířilo o 11 %. Zatím si na celém světě slibuje od pěstování transgenních rostlin výhody 8,5 milionů zemědělců. Největší podíl na přírůstku měly v loňském roce rozvojové země, kde tato technologie zjevně nalézá vyšší akceptanci než v průmyslových zemích. Výhradně na ně připadají dvě třetiny rozsahu plochy. V pěstování ovšem dominují USA, kde se ve sklizňovém roce 2005 obdělávalo celkem 49,8 milionů ha a to je více než polovina celosvětové plochy s geneticky modifikovanými rostlinami. Na druhém místě následuje Argentina se 17,1 miliony ha. S absolutně největším přírůstkem 4,4 miliony ha nebo 88 % na celkových 9,4 miliony ha se na dosavadní třetí místo prodrala Brazílie. S 5,8 miliony ha se na čtvrté místo ve statistice pěstování posunula dolů Kanada. Potom následuje Čína s 3,3 miliony ha, ovšem s poklesy ploch. Naopak Indie plochy s geneticky modifikovanými rostlinami ztrojnásobila na 1,3 milionu ha. V EU hraje pěstování GMO pouze skromnou roli. Hlavní pěstební oblastí je Španělsko s 53 000 ha kukuřice. Kromě toho se v roce 2005 pěstovaly transgenní rostliny v Portugalsku, Francii a poprvé v Česku. V Německu zůstala plocha omezena na 345 ha. Jedničkou v pěstování geneticky pozměněných rostlin je sójový bob s téměř dvěma třetinami celkové plochy. Na druhém místě následuje kukuřice s jednou čtvrtinou. Bavlna zaujímá v pěstování GMO podíl ve výši 11 % a řepka 5 %. Důvody pro pěstování jsou v první řadě tolerance vůči herbicidům a rezistence vůči hmyzu, které snižují aplikaci prostředků na ochranu rostlin. Jiné přednosti jako jsou delší trvanlivost plodů nebo zlepšené složení obsažených látek se naopak spotřebitelům ani nemusejí sdělovat a genové technologii nezjednávají žádnou akceptaci.
http://www.agranet.de/7324.php                    Zdroj info ÚZPI