Víceletý pokus s hnojením konzumních brambor dusíkem a draslíkem probíhal na stanovišti se sprašovou půdou. Německý odborník ze Spolkového ústavu pro zemědělství, lesnictví a zahradnictví v Sasku-Anhaltsku seznamuje v následujícím článku s dosaženými  výsledky.

Hnojení patří stále ještě k nejdůležitějším opatřením působícím jak na výnos, tak na kvalitu brambor. Cílem je hnojení podle odběru – tak, aby se více méně veškeré dodané živiny přeměnily na výnos a jeho kvalitu a nedocházelo k žádným významným ztrátám. Pro takovéto hnojení podle odběru má výše předpokládaného výnosu zásadní význam. Výnosový potenciál se v posledních letech výrazně zvýšil – v některých oblastech je dnes možný výnos i ve výši 60 t . ha ^–1.

Obzvláště důležitý je dusík (pro růst a tvorbu výnosu) a draslík (s podobným účinkem a velmi silným vlivem na kvalitativní vlastnosti hlíz). K těmto kvalitativním vlastnostem patří  zvláště obsah škrobu, ale také vlastnosti související se zpracováním brambor (barevné změny hlíz za syrova, náchylnost k poškození a skladovatelnost). Obávané šednutí dužniny je naproti tomu méně ovlivněno výší draselného hnojení, ale daleko více nepřiměřenými podmínkami při sklizni.

Přesné zjišťování obsahu živin vyžaduje pravidelný půdní průzkum na jednotlivých honech v následujícím časovém odstupu:

• dusík jednou ročně; zpravidla na začátku vegetace na základě rozboru půdy (popř. lze také využít směrné hodnoty nebo hodnoty stanovené odhadem),
• fosfor, draslík a vápník během rotace osevního postupu, ale minimálně jednou za šest let u ploch od velikosti jednoho hektaru (povinný půdní průzkum),
• hořčík a síra při potřebě u ploch větších než jeden hektar (půdní průzkum nebo analýza rostlin, směrné hodnoty),
• stopové prvky pokud možno v intervalu 4 až 5 let, popř. cíleně při výskytu symptomů deficitu.

Výsledky půdního průzkumu vypovídají o potřebě hnojení. Potřeba dusíku a draslíku u brambor je v průběhu vegetační doby nejprve nižší, poté do doby kvetení velmi dynamicky roste, zatímco v průběhu dozrávání opět výrazně klesá. Přitom potřeba draslíku značně převyšuje potřebu dusíku. Optimum pro draslík dosahuje podle půdního druhu a stupně zásobenosti půdy 250–280 kg . ha ^–1. Podle užitkového směru pěstování brambor je potřeba uvážit zvýšení nebo snížení této dávky. Všeobecně platí pro konzumní brambory zhruba o 10 až 20 % vyšší dávky a pro brambory na výrobu škrobu dávky o 30 až 40 % nižší. Pro dusík to představuje při střední potřebě jen asi poloviční hodnotu. Zatímco do sklizně by se měl obsah dusíku v hlízách ve prospěch nízkého obsahu nitrátů výrazně snižovat, je relativně vysoký obsah draslíku v hlízách pro lepší pevnost slupky a skladovatelnost vítán.

K výsledkům N-hnojení

Vzhledem ke značnému vlivu dusíkatého hnojení na výnos a kvalitu a také k jeho finančnímu efektu by se před každým pěstováním měla uskutečnit spolehlivá analýza a naplánování dusíkatého hnojení. V Sasku-Anhaltsku a ostatních spolkových zemích je to možné za pomoci metody SBA (Stickstoff-Bedarf-Analyse – Analýza potřeby dusíku) nebo také využitím doporučených hodnot pro dusík. Metoda SBA bere v úvahu množství dusíku dostupného z půdy (N_min), předpokládaný výnos i specifické podmínky daného stanoviště a rovněž agrotechnická opatření. Takto získaná výživářská doporučení jsou pak počítačově zpracována. Průzkum půdy na rostlinám dostupný dusík by se měl uskutečnit krátce před termínem hnojení, protože mineralizace dusíku probíhá teprve při začínajícím oteplování půdy a dostatečné půdní vlhkosti. Orientační hodnota N_min garantuje zpravidla optimální zásobení dusíkem. Zbývající hodnota po odečtení N_min na jaře odpovídá doporučenému hnojení. To může být podle vlastních zkušeností korigováno.

Možné je také hnojení s využitím doporučených hodnot pro dusík. Jako doporučená hodnota platí pro Sasko-Anhaltsko – podle stanoviště, předplodiny a užitkového směru pěstování – zhruba 140 až 160 kg N na hektar.

Při stanovení doporučené hodnoty dusíku je vedle užitkového směru pěstování nezbytné vzít v úvahu i odrůdu. Bližší informace jsou uvedeny v informační brožurách šlechtitelů.  

Víceleté polní pokusy zaměřené na stoupající dávky dusíku u konzumních brambor odrůd ’Agria’ (vyšší obsah škrobu) a ’Ditta’ (nižší obsah škrobu) potvrdily spolehlivost N-hnojení podle metody SBA. Rozdíl mezi oběma odrůdami ve výnosech byl malý, obsah škrobu byl u odrůdy ’Agria’ až o 1,2 % vyšší. Hnojení dusíkem podle SBA působilo oproti nulové variantě střední zvýšení výnosu o 12 %. Vyšší dávky dusíku při 30 % nad doporučené směrné hodnoty výnos nezlepšily, při 60 % mírně. Obsah škrobu se oproti tomu při dávkách N překračujících hodnoty SBA v průměru obou variant i odrůd mírně snížil.

Na dobrých půdách a při ročních srážkách od 450 do 550 mm lze pomocí SBA dosáhnout vysokých výnosů brambor v dobré kvalitě. Méně dusíku vede k ztrátám na výnosech, vyšší N-hnojení vede zejména ke zhoršení skladovatelnosti. Při hnojení podle odběru lze uvést jako hrubý odhad, že na každých 10 tun výnosu brambor je k pokrytí potřeby živin třeba dodat 35 kg dusíku. Na průměrných a dobrých půdách se má hnojit bezprostředně před výsadbou nebo nejpozději do vzcházení brambor v jedné dávce. Na lehkých půdách zlepšuje jedna dávka před výsadbou a jedna po výsadbě využití dodaného dusíku.

V další sérii pokusů se srovnávala aplikace stabilizovaného N-hnojiva se standardním hnojením ledkem síranoamonným. Nový typ hnojiva na bázi dimethylpyrazolphosphatu (DMPP) s pomalým dodáváním amonného dusíku vykazoval oproti ledku síranoamonnému mírné zlepšení výnosu. Vliv na obsah škrobu byl malý. Při použití hnojiva Entec mírně poklesl obsah nitrátů. Zpomalené uvolňování dusíku a dlouhodobá výživa dusíkem v amonné formě zřejmě odpovídá potřebě brambor.        

Hnojení draslíkem podle jeho obsahu v půdě

Draslík má důležitou funkci ve výměně a přeměně látek v rostlině a hospodaření hlíz s vodou. Dobře zásobené porosty prospívají i v suchých oblastech středního Německa s nízkými srážkami a lépe přečkávají období sucha. Doporučené hnojení se řídí zásadně podle obsahu draslíku v půdě stanoveného půdním průzkumem. Ten závisí hlavně na kvalitě půdy. Obecně s kvalitou půdy stoupá výrazně obsah draslíku v ní.

Teprve po stanovení obsahu draslíku v půdě je možné její zařazení do stupně zásobenosti a z toho lze odvodit potřebná doporučení pro hnojení. Optimální stav zásobenosti půdy odpovídá stupni C. Tohoto stavu lze dosáhnout pouze dlouhodobě. Dále je podstatné vzít v úvahu bilanční hodnoty. Bilanční hodnoty představují úpravu základní dávky (přídavek nebo snížení), která závisí na aktuálním stavu zásobenosti v půdě a s níž se počítá při stanovení potřeby živin nad  úroveň odběru.

Potřebu draslíku lze pro každý hon vypočítat pomocí algoritmu. Zásadně  se doporučuje používat k bramborám draselná hnojiva neobsahující chlor. Z finančních důvodů se mohou použít i hnojiva s obsahem chloru, pokud je mezi hnojením a termínem výsadby dostatečný časový odstup.

Mezi draselnými hnojivy dominují v Německu 60% Kali a 40% Korn-Kali s obsahem 40 % K₂O, 6 % MgO, 4 % síry a 3 % sodíku. Jarní hnojení tak zajišťuje zároveň potřebu hnojení sírou. Při nežádoucím vysokém obsahu škrobu lze použitím chloridového draselného hnojiva dosáhnout podstatného snížení obsahu škrobu.

Na těžkých půdách se může v rámci osevního postupu hnojit již na strniště. Na lehkých půdách se vzhledem k nebezpečí ukládání doporučuje hnojit na jaře. V suchých oblastech se v mnohých pokusech jarní hnojení osvědčilo i na hlinitých půdách.

Zajímavé výsledky byly získány ohledně výše a druhu dávek draslíku ve spojení se změnou obsahu škrobu. Obsah draslíku v půdě se pohyboval mezi 13,2 až 14,6 mg K na 100 gramů půdy. Postupné zvyšování po výsadbě aplikací 80, 160 a 240 kg K . ha^–1 působilo téměř kontinuální pokles škrobu. V roce 2001 a 2002 bylo odstupňování obzvláště výrazné, zatímco v dalších následujících letech se projevovalo pouze jako trend.

Za rok činila hodnota obsahu škrobu u varianty bez hnojení K 16,7 %, ve třech stupních se snižovala od 16,1 přes 15,5 na 14,4 %. Obdobně se choval i obsah nitrátu. Výnos reagoval na zvyšující se dávky draslíku pozitivně: zvýšil se o 3 až 6 %.

U půd se stupněm zásobenosti C se dávkami 80 až 160 kg K . ha^–1 po výsadbě dosáhlo optimálního kompromisu, a to jak ve zvýšení výnosu, tak i ve snížení obsahu škrobu.

Také ostatní pokusy potvrdily tyto výsledky: na stanovišti s lehkou půdou vedla aplikace ledku amonného s vápencem ke zvýšení výnosu o 16 %. Různá draselná hnojiva zvyšují výnos jen mírně, snižují ale výrazně obsah škrobu, zvláště pak chloridové draselné hnojivo Korn-Kali.

Také pokusy s aplikací dalších K-hnojiv byly ve shodě s ostatními výsledky. Při velmi vysokých výnosech u zavlažovaných porostů vedly stoupající dávky draslíku k mírnému zvýšení výnosů a mírnému poklesu obsahu škrobu. Pouze hnojivo Patentkali na jaře působilo výrazné zvýšení výnosu. Důvodem toho by mohla být síranová forma draslíku a doplňující podíl hořčíku a síry.

Souhrn          

Souhrnně lze tedy stanovit:

• Pokusy se zvyšováním dávky dusíku potvrdily spolehlivost N-hnojení podle metody SBA (Analýza potřeby dusíku).
• Podle metody s doporučenými hodnotami N platí pro Sasko-Anhaltsko dávka 140 až 160 kg N . ha^–1.
• Dusík podporuje výnosy. Vliv na obsah škrobu za běžných pěstitelských podmínek je jen velmi málo podstatný.
• Pokusy s draslíkem potvrdily příznivé působení v půdách se stupněm zásobenosti C (dostatečně, optimálně zásobené půdy živinami) již při nízkých dávkách 80 kg K . ha^–1.
• Potřeba hnojení v stupni zásobenosti C se podle druhu půdy a způsobu využití brambor pohybuje mezi 150 až 300 kg K . ha^–1, popř. 180 až 360 kg K₂O.
• Stoupající dávky draslíku zvyšují výnos, obsah škrobu však v důsledku chloridové formy draslíku konstantně klesá.

Neue Landw., 2006, č. 2, s. 47–49                  zdroj info ÚZPI