František Mariánek, 10. říjen 2011
Signalizační zpráva

Nebezpečí šíření virových zakrslostí v ozimých obilninách je velké

Virové zakrslosti obilnin – viru zakrslosti pšenice (WDV) a virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) patří v některých letech k velkým hrozbám intenzivně pěstovaných obilnin. Stává se to zejména při příznivých podmínkách pro rozmnožování přenašečů viróz (WDV – křísků polních, BYDV – mšic).

Právě takové podmínky nastaly letos koncem léta a začátkem podzimu. Svěží hostitelské rostliny virových zakrslostí (výdrol a trvalé travní porosty) poskytovaly křískům a obilním mšicím dostatek kvalitní potravy pro rychlé množení. To pokračovalo celé teplé září a vedlo k jejich přemnožení. Tuto skutečnost potvrzují extrémně vysoké úlovky mšice střemchové (Rhopalosiphum padi) v sacích pastích monitorovací sítě Státní rostlinolékařské služby (dále SRS). Tato mšice patří k nejefektivnějším přenašečům BYDV. Její silnější přelet na zimní hostitelské rostliny započal letos už koncem září a při pokračování teplejšího rázu počasí může vydržet až do konce října.  A právě v tuto dobu dochází k primární (podzimní) infekci virem v ozimech. Aktuálnost rizika šíření BYDV lze průběžně vyčíst na portálu SRS z grafů letové aktivity mšic střemchové. Suché a teplé září znamenalo také ideální podmínky pro přemnožení kříska polního (Psammotettix alienus), který je vektorem WDV. To znamená, že v lokalitách zamořených WDV hrozí vzcházejícím ozimům zamoření také touto infekcí. Na celé řadě lokalit lze při silném výskytu přenašečů očekávat na podzim napadení rostlin jak virem BYDV tak WDV. Další zvláštností těchto primárních infekcí je skutečnost, že příznaky napadení virovými zakrslostmi se objeví na nemocných rostlinách až v jarním období příštího roku. Napadené rostliny jsou zakrslé a jejich listy žloutnou nebo červenají a mohou také odumřít.

Závěr

Vzhledem k tomu, že neexistuje proti virovým zakrslostem spolehlivá preventivní ochrana, je třeba nasadit proti vektorům na vzešlých ozimech chemickou ochranu. Přítomnost mšic nebo křísků na mladých rostlinách lze snáze zjistit za teplého a slunného počasí. Jindy bývají přenašeči ukryti na povrchu půdy nebo mezi listy. Objevení prvních mšic nebo křísků je pak signálem pro ošetření porostů vhodným insekticidem, nejlépe se systémovým účinkem (např. Nurelle D, Perfekthion, Proteus 110 OD). Při nižších teplotách vykazují dobrou účinnost proti přenašečům také pyretroidy (např. Alfametrin, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak 10 EC).   Nejkritičtějším období pro nakažení mladých rostlin virovou infekcí je růstová fáze od 2. do 6. listů (BBCH 12 – 16), což je zhruba 6 až 8 týdnů od data výsevu. Postřik insekticidem je třeba opakovat zejména v rizikových ročnících s dlouhou dobou migrace mšic a křísků, kdy po prvním ošetření budou nalezeny na rostlinách noví živí přenašeči. Aktuální informaci o riziku šíření virových zakrslostí na podzim 2011 najdete průběžně na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy (www.srs.cz).

V článku byly využity výsledky Státní rostlinolékařské správy z monitoringu škodlivých organismů a poruch na území ČR. 

Text Ing. Antonín Köhler,

pro RAK Ostravsko,

 

 


Hodnocení => průměr 071
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář