Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
agronavigator.cz , 13. září 2011
Využití popela jako fosforečného hnojiva
Článek : 113710 ; Vydáno : 13.9. 2011 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
.jpg)
Němečtí vědci z fakulty zemědělství a životního prostředí rostocké univerzity zkoumali po tři roky hnojivé účinky popela ze spálené biomasy. Důvodem jejich zájmu je skutečnost, že rostlinná živina fosfor (P) z ekonomického hlediska patří k omezeným zdrojům.
Využití popela jako fosforečného hnojiva
Recyklaci popela z biomasy jako náhrady za fosforečná hnojiva na zemědělských půdách ověřovali němečtí vědci.
Článek : 113710 ; Vydáno : 13.9. 2011 ; Autor : Ing. Dana Nehasilová
Němečtí vědci z fakulty zemědělství a životního prostředí rostocké univerzity zkoumali po tři roky hnojivé účinky popela ze spálené biomasy. Důvodem jejich zájmu je skutečnost, že rostlinná živina fosfor (P) z ekonomického hlediska patří k omezeným zdrojům. Experti vycházeli z toho, že by mohly být ekonomicky smysluplné využitelné zásoby fosforu vyčerpány v průběhu příštích 100 let. Popel z biomasy obsahuje fosfor a další cenné živiny v relevantním množství; jejich využití může pomoci uspořit fosforečná hnojiva a zajistit koloběh živin.
Záměrem vědců byly pokusy s popelem vzniklým spalováním slámy, obilí a řepkového extrahovaného šrotu v laboratorních a v polních podmínkách v lokalitách Rostock, Postupim a Trenthorst (Šlesvicko-Holštýnsko). Na dvou ze tří pokusných ploch došlo u pěstovaných kultur ke zvýšení úrody a příjmu fosforu rostlinami. V Rostocku zesílila hnojivé účinky popela vzhledem k fosforu kombinace se svazenkou a zeleným žitem jako meziplodinami. V Postupimi-Bornimu dokonce plochy hnojené popelem ze slámy poskytly vyšší výnos a také příjem P plodinami byl vyšší než tomu bylo u srovnatelných ploch hnojených trojitým superfosfátem, i když rozmetaný popel ze slámy obsahoval méně fosforu. Na třetím stanovišti v Trenthorstu však žádný pozitivní vliv prokázán nebyl, důvodem by mohla být vyšší hodnota pH a vyšší obsah fosforu v půdě.
V průběhu dvou let byl sledován účinek popela na pěstování rostlin ve sklenících v kombinaci s osmi různými hlavními plodinami a meziplodinami. Prokázalo se, že vliv popela na disponibilitu fosforu v půdě signifikantně ovlivňuje i kultivovaný druh plodiny. Dobré výsledky s ohledem na hnojivé účinky popela byly dosaženy při kombinaci popela ze slámy a svazenky.
Předpokladem pro využití popela ke hnojení je nezatěžování životního prostředí těžkými kovy. Zde je potřeba dále vyvíjet technologii spalování a způsoby úpravy popela. Před použitím popela z biomasy v běžné praxi ve větším měřítku ke hnojení bude nutné ještě dořešit některé otázky ohledně logistiky a rozmetání popela. Ve finále musí být hnojivo z popela schopné konkurovat svojí cenou běžným fosforečným hnojivům.
Agentura pro obnovitelé zdroje energie (FNR) proto bude do budoucna podporovat další projekty v oblasti celého komplexu témat týkajících se „recyklace živin“. Závěrečná zpráva k projektu „Využití popela z biomasy k zajištění fosforu v rostlinné produkci“ rostocké univerzity je k dispozici zde.
Informace k již uzavřenému projektu „Brikety z organického popela jako hnojivo budoucnosti“ jsou k dispozici zde.
Mit Asche aus Holzheizungen Phosphordünger einsparen
[2011-09-12], www.topagrar.de
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 066