V rámci expertizy životního prostředí se zkoumal fytotoxický a insekticidní účinek popílku z černého uhlí. Jako testovací organismus sloužily rostliny Tropaeolum majus (lichořeřišnice) a Lepidium sativum (potočnice) jakož i skladištní škůdci Plodia interpunctella (zavíječ paprikový), Tenebrio molitor (potemník moučný) a Sitophilus granarius (pilous černý). Bylo možno prokázat, že použitý popílek z černého uhlí nevykazuje při z literatury převzatého teoretického denního spadu polétavého prachu 1 g.m² žádné fytotoxické ani insekticidní vlastnosti. Ani desetkrát zvýšená dávka 10 g.m² neměla po dobu dvou dnů za následek žádnou zvýšenou mortalitu larev zavíječe paprikového nebo v časovém období 12 dnů žádnou zvýšenou mortalitu potemníka moučného (všechna vývojová stadia). U pilouse černého se projevilo mírné zvýšení mortality na 2 % během 12 dnů po dávce 5 g.m². Přírůstek mortality v procentech u pilouse černého se po aplikaci 125 mg polétavého popílku na plochu 50 cm² během 12 dnů zvýšil ze 6 % v kontrole na 14 %. Provedená řada pokusů s křemelinou k pozitivní kontrole naopak vyvolala při stejně velké dávce 100% usmrcení všech adultních pilousů černých. Silné úbytky rostlin bylo možno zaznamenat teprve u substrátu sestávajícího kompletně z polétavého popílku. Pouze nepatrně byly ovlivněny vzrůstnosti použitých rostlin od podílu polétavého popílku v substrátu ve výši 50 %.

Gesunde Pflanzen, 2005, č. 5, s. 110            Zdroj info ÚZPI