„Předpoklad vyšší letošní sklizně základních obilovin se totiž opírá o vyšší hektarové výnosy všech sledovaných druhů i přes úbytek osevních ploch,“ popisuje situaci Jiří Hrbek – ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu (ČSÚ). Celková produkční plocha základních obilovin je proti loňsku nižší o 1 237 hektarů, avšak podíl ve výměře nejvíce výnosového druhu- pšenice ozimé - se zvýšil o 20 tisíc hektarů.

Odhad sklizně semene řepky olejné 1 056 tis. tun se letos předpokládá vyšší o 14 tisíc tun. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo nárůstem produkční plochy o 4,5 tisíc hektarů, výnos z oseté plochy je odhadován na úrovni loňského roku.

Okolní státy očekávají také dobrou úrodu

První odhady sklizní a hektarových výnosů hlavních druhů základních obilovin v evropských zemích slibují také dobrou úrodu. Ve většině zemí došlo proti loňsku k nárůstu osevních ploch především u pšenice:

Německo o 2,8 %, Rakousko 1,9 %, Slovensko 24,8 %, Maďarsko 26,0 %, Francie 1,6 % a Unie celkem (27) o 3,6 %.

V některých evropských zemích rostly osázené plochy i u ječmenů:

Slovensko o 28,9 %, Maďarsko 13,5 %, Francie 13,2 %, EU (27) 05,0 %.

Hektarové výnosy jsou v západních státech EU tradičně na vysoké úrovni. Průměrný výnos je odhadován u pšenice v SRN 7,58 t/ha, Rakousku 5,15 t/ha, Francii 7,28 t/ha, Velké Británii 8,11 t/ha. Podobná situace je i u letošních odhadů výnosovosti ječmenů – Německo 6,24 t/ha, Francie 6,60 t/ha, Velká Británie 6,03 t/ha.

Vývoj produkčních ploch u řepky je v zemích EU značně rozdílný. Některé země hlásí meziroční nárůst – Maďarsko 9,9 %, Francie 10,9 %, Velká Británie 5,4 %. V řadě evropských zemí ovšem došlo k poklesu ploch – Německo o šest, Rakousko o čtyři procenta. V celé sedmadvacítce klesla plocha řepkových polí o 0,8 procenta. Letošní průměrný odhadovaný hektarový výnos se očekává v Německu ve výši 4,14 t/ha, v Rakousku 3,4 t/ha, v Polsku 3,11 t/ha, ve Francii 3,48 t/ha a v EU (27) 3,20 t/ha.

V podílu osetých polí řepkou Česko vede

Důležitým ukazatelem je podíl výměry pěstovaných druhů základních obilovin a řepky na orné půdě. V České republice činí zastoupení pšenice celkem na orné půdě více než třetinu (34,3 %), v Německu je to 27,3 %, na Slovensku 24,4 %, v Rakousku už jen 20,4 %, a v tradičně zemědělsky zaměřeném Polsku 20,8 %, (v Unii 21,1 %). U ječmenů je podíl na orné půdě v ČR 14,8 %, v Německu 13,7 %, v Rakousku 11,5 %, na Slovensku 9,9 %, v Polsku a ve Francii 9,5 % (průměr EU 11,9 %).

U řepky ve struktuře osevní plochy na orné půdě je první Česká republika 14,8 %, Německo 11,7 %, Rakousko 3,7 %, Slovensko 12,2 %, Polsko 5,7 %, Francie 8,9 % (průměr EU 5,7 %).

V meziročním porovnání se v České republice významně změnil osev i ostatních plodin (mimo základních obilovin). Snížila se produkční plocha máku o 20 tisíc hektarů, hrachu o 7 tisíc hektarů, hořčice na semeno o 9 tisíc hektarů, vojtěšky o 5 tisíc hektarů. Ve srovnání s loňským rokem je nižší výměra orné půdy neoseté a úhoru o 17 tisíc hektarů. Naproti tomu stoupla výměra osevní plochy pod kukuřicí na zeleno a siláž o 16 tisíc hektarů, kukuřice na zrno o 10 tisíc hektarů, řepky o pět a cukrovky o dva tisíce hektarů.

Soupisy osevních (produkčních) ploch provádí ČSÚ od roku 1920. Hlavním druhem základních obilovin bylo v té době žito, které se pěstovalo na 702 tisíc hektarů, následoval oves 569 tis. ha, ječmen 373 tisíc hektarů a a teprve potom pšenice (351 tisíc hektarů). Osevní plocha řepky (včetně řepice) dosahovala pouhých 5 900 hektarů. Celková osevní plocha činila 3 814 tisíc hektarů a byla o 1 326 tisíc hektarů větší než v letošním roce.

Za povodně mohou i změny zemědělské krajiny

Formování struktury zemědělské mapy země ovlivňují ekonomická kritéria. Například v roce 1945 ještě byl významnou setou obilovinou oves. „Jenže v té době byl významnou dopravní silou kůň, situace se samozřejmě změnila,“ říká Hrbek. V posledních letech naopak roste poptávka bioplynových stanic po kukuřici na zeleno a siláž.

S úbytkem hospodářských zvířat se ale dlouhodobě snižuje plocha hospodářské půdy s pícninami. To potom působí i další problémy. „Úbytek zájmu o pícniny působí zmenšování takto oseté půdy, což nepříznivě působí na průsak vody do podloží. A jsme svědky stále častějších a silnějších povodní,“ vysvětluje poradce Agrární komory ČR Jan Záhorka.

Agrární komora s ČSÚ těsně při sběru a vyhodnocování dat spolupracuje od roku 1992. V letní sklizňové sezóně sbírá každé pondělí dopoledne data ze všech krajů o vývoji sklizně – a to nejen o sklizených plochách, ale třeba i o zatopených územích.

Kontaktní osoba:
Ing. Jiří Němeček
odd. vnější komunikace ČSÚ
E-mail: j.nemecek@czso.cz
Tel.: 274 054 220, 274 054 220

Tabulka ke stažení