- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Nový škůdce česneku ubírá na úrodě
VIng. Jan Kozák tak reagoval na tiskovou konferenci pořádanou Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze Ruzyni ve spolupráci s Agrární komorou ČR, v návaznosti na konferenci evropského projektu Euralliveg. Koordinátorem projektu za českou stranu je výzkumník Ing. Jiří Zámečník. V České republice jde o Národní program genetických zdrojů, o němž jsme obšírně psali v Zemědělci číslo 10/2011. Jde o uchování genofondu česneku v kryobance za využití velmi nízkých teplot v prostředí tekutého dusíku, v mrazu –196 stupňů Celsia.
Český česnek vyhnala z polí nízká cena čínského
V té době docházelo k transformaci zemědělských organizací a nově vznikající subjekty už neměly o pěstování ekonomicky nezajímavé plodiny zájem.Tím se pěstování zmenšilo na samozásobování, případně pěstování pro konkrétního zákazníka, který měl o kvalitní produkt zájem bez ohledu na jeho cenu.
Sadba se namnoží během pár let
Problémem je množství nabízené sadby, které nestačí tak náhle zvýšenému zájmu. Trvá totiž nějakou dobu, než se sadba namnoží. Dá se předpokládat, že v průběhu několika let by se mohla nabídka sadby s její poptávkou vyrovnat, a tím by také došlo k ustálení ceny,“ tvrdí Kozák.
Skladové ztráty způsobuje roztoč vlnovník česnekový
Protože pěstitelé mají problémy se získáváním sadby, snaží se vysadit cokoliv, snad s výjimkou čínského česneku. Před touto praxí je třeba důrazně varovat, protože hrozí reálné riziko zamoření pozemku některými chorobami, případně obávaným háďátkem zhoubným. Háďátko je mikroskopický hlíst, který napadá mimo česneku několik dalších druhů kulturních i planých rostlin. Když ho člověk sní na topince tisícovku, ani si toho nevšimne. Když se mu dostane na pozemek několik jedinců, tak má jistotu, že už nikdy česnek, cibuli, jahody, luskoviny nebo brambory úspěšně nevypěstuje. Proto je třeba používat sadbu výhradně od šlechtitelských firem. Ty zaručují v souladu se zákonem o oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, že se v jejich sadbě háďátko nevyskytuje.
Plodina citlivá na lidskou práci
„Česnek není jedinou plodinou, u níž v posledních dvaceti letech klesla produkce v důsledku neuvážených dovozů. Odbytové problémy má většina zelinářů, kteří do dneška vydrželi. Těch, co nevydrželi, je víc. Podobná situace je i v ovocnářství. A květinářství? To je už prakticky celé zlikvidováno. Přál bych kolegům, pěstitelům v ostatních zahradnických odvětvích, aby český zákazník pochopil, že české odrůdy jsou většinou ty lepší,“ apeluje na české spotřebitele Ing. Kozák.
Eugenie Línková