Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 12. únor 2011
Je vhodné používat biologickou a chemickou ochranu rostlin společně?
Článek : 108185 ; Vydáno : 10.2. 2011 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Je vhodné používat biologickou a chemickou ochranu rostlin společně?
Existuje velké množství faktorů, které je třeba zvážit před snahou využívat činitele biologické ochrany rostlin společně s aplikacemi pesticidů.
Článek : 108185 ; Vydáno : 10.2. 2011 ; Autor : Ing. Šárka Vondrášková
Existuje velké množství informací týkajících se uvádění činitelů biologické ochrany neboli přirozených nepřátel, jako například parazitoidi a predátoři, ve spojení s používáním insekticidů, miticidů a fungicidů ve skleníku. Ačkoli se to může jevit jako „správná strategie managementu“, existuje množství faktorů, které je třeba zvážit před pokoušením se začlenit přirozené nepřátele spolu s aplikacemi pesticidů. Dále, existují nesprávné názory spojené s implementováním obou strategií ochrany proti škůdcům společně.
Obecně jsou konvenční pesticidy v chemických skupinách organofosfáty, karbamáty, pyrethroidy a neonikotinoidy známy tím, že jsou přímo a nepřímo škodlivé pro většinu přirozených nepřátel a jako takové by neměly být používány ve sklenících, kde jsou implementovány programy biologické ochrany. Ale výzkum ukázal vyhlídky využívání přirozených nepřátel ve spojení s alternativními pesticidy včetně regulátorů růstu hmyzu, insekticidních mýdel, zahradnických olejů, selektivních inhibitorů žíru a mikrobiálních činitelů.
Určit kompatibilitu
Hlavním předpokladem je, že alternativní pesticidy jsou kompatibilnější s přirozenými nepřáteli ve srovnání s konvenčními pesticidy, protože alternativní produkty jsou aktivní na úzké řadě hmyzích a roztočích škůdců a mají velmi odlišné mechanismy působení. Ale je určeno, že alternativní pesticidy mohou být skutečně škodlivé pro určité přirozené nepřátele jak přímo, tak nepřímo.
Dále - mokré postřiky budou nejen přímo likvidovat přirozené nepřátele bez ohledu na pesticid, ale dokonce suchá residua mohou být nepřímo toxická pro přirozené nepřátele. Obecně jsou parazitoidi méně kompatibilní s pesticidy než predátoři.
Do hry vstupuje několik faktorů při určování, jak pesticidy negativně ovlivňují přirozené nepřátele. Tyto faktory zahrnují: přímý kontakt, eliminace hostitele, residuální aktivita a/nebo jakékoli subletální vlivy.
Přímý konakt: Řízené pesticidní postřiky mohou zabíjet přirozené nepřátele nebo, v případě parazitoidů, ti mohou být zabíjeni při vyvíjení se uvnitř hmyzího škůdce (hostitele). Také přirození nepřátelé typicky postrádají detoxifikující enzymy, které jsou přítomné v hmyzu a/nebo roztočích škůdcích, což umožňuje hmyzím a/nebo roztočím škůdcům si vyvíjet resistenci vůči pesticidům.
Eliminace hostitele: Pesticidy mohou likvidovat hmyzí a/nebo roztočí škůdce (hostitele), což má za následek hynutí přirozených nepřátel vyhladověním nebo jejich odchod, protože jejich zdroj potravy je buď odstraněn nebo omezen.
Residuální aktivita: Ačkoli postřikové aplikace pesticidů nesmí přímo likvidovat přirozené nepřátele, některá residua mohou mít repelentní aktivitu a tak ovlivňovat schopnost parazitoidů a/nebo predátorů lokalizovat hostitele nebo zdroj potravy.
Subletální účinky: Pesticidy nesmí přímo likvidovat přirozeného nepřítele, ale mohou ovlivňovat vývoj nebo reprodukci například sterilizováním samiček, snižováním schopnosti samiček klást vajíčka nebo ovlivňováním podílu pohlaví. Navíc by mohly být modifikovány predační výkonnost a konzumace kořisti, což by mohlo ovlivnit schopnost parazitoida nebo predátora lokalizovat hostitele a tak regulovat populace hmyzích škůdců. Dále tito parazitoidi, jako například parazitická vosička Encarsia formosa by mohla nedopatřením požírat residua na hostitelích po aplikaci postřiku a mohla by být negativně postižena.
Navíc, jakékoli odlišnosti v citlivosti přirozených nepřátel vůči pesticidům může být spojena s faktory, jako například: zda přirozený nepřítel je parazitoidem nebo predátorem; druh přirozeného nepřítele; senzitivita životního stadia (jako například vajíčko, larva, kukla a dospělec); vývojové stadium hostitele; aplikační dávka; načasování aplikace; receptura pesticidu; a druh nebo mechanismus působení použitého pesticidu.
V závislosti na situaci může být implementování používání přirozených nepřátel s pesticidy neúčinné, obtížné a/nebo časově náročnější než použití jedné nebo druhé strategie managementu samotné.
American Vegetable Grower, vol. 58, 2010, č. 11, s. 20
Vytiskni tuto stránku