Rakytník se v Německu často označuje jako citronovník severu – obsah vitaminu C zde pěstovaných odrůd je mnohonásobně vyšší než u jižního ovoce. Kromě toho plody obsahují mnoho dalších látek, které se v poslední době intenzivně využívají. Velký zájem je o biologicky aktivní látky jako tokoferoly, flavonoidy a esenciální mastné kyseliny. Kromě potravinářského využití se produkty z rakytníku stále více nabízejí ke kosmetickým účelům, jako potravní doplňky a farmaceutické přípravky.

Pro písčité marginální půdy

Rakytník je pionýrská rostlina, které se dobře daří i na písčitých, zemědělsky marginálních půdách. Hnojení dusíkem není zapotřebí, protože rostlina je zásobována hlízkovými bakteriemi v kořenové zóně, které poutají vzdušný dusík. Větší problémy s chorobami a škůdci nejsou při pěstování v Německu dosud známy. Některé odrůdy jsou však náchylné k napadení houbami r. Verticillium. Nedávné výzkumy ukázaly, že potřeba vody v porostech byla dosud často podceňována. Kromě toho je třeba dbát na to, že až do etablování porostu se musí provádět pravidelná regulace zaplevelení.

Před výsadbou by půda měla být prokypřena do hloubky a v případě potřeby vyvápněna na hodnotu pH minimálně 6,5. Vzdálenost řádků se obvykle pohybuje od 4,00 do 4,50 m, rozestup rostlin v řádku od 1,00 do 1,50 m. Protože rakytník je dvoudomý, sází se po sedmi až osmi řádcích samičích keřů jeden řádek samčích. Zde by měla vzdálenost řádků činit 5,00 m.

Vhodnými odrůdami jsou např. ’Leikora’, ’Hergo’, ’Askola’ nebo ’Habego’. Řádky se udržují nezaplevelené většinou kultivátory nebo talířovými branami, při dobrém zásobení vodou lze také použít travní mulč. Doporučuje se rovněž zakrytí půdy pod keři dřevní štěpkou. K zavlažování je vhodná kapková závlaha. Dobře ošetřované produkční plantáže je možné využívat minimálně 15 let. Sklizeň se uskutečňuje každé dva roky – plodonosné větve se odstřihávají a následně hluboko zmrazují. Střásání zmrzlých plodů z keřů je alternativním způsobem sklizně, je však vhodné vzhledem k nesnadnému oddělování plodů od větévek jen pro některé odrůdy. Protože rakytník plodí na jedno- až tříletém plodném dřevě, nemůže se v roce po řezu sklízet. Potenciální výnosy jsou silně závislé na odrůdě a půdě. Obecně se vychází z 6 až 8 t/ha v sklizňovém roce. Některé porosty však při dobré péči mohou poskytovat i podstatně vyšší výnosy.

V Německu se pěstování rakytníku v minulých letech regionálně silně zvýšilo, zejména na severovýchodě země. Technologie zpracování se zde nachází na velmi vysoké úrovni. Vzhledem k velmi rozdílné kvalitě dovážených plodů stoupá poptávka po plodech z domácí produkce.

Počátkem roku 2010 byla založena „Rakytníková síť“, podporovaná Spolkovým ministerstvem hospodářství a technologie. Zde se producenti, zpracovatelé, výzkumné a technologické podniky i vědecké organizace zabývají vývojem inovativních rakytníkových produktů a dalším vývojem pěstitelských a sklizňových technologií.

Příkladem je Quellendorf
Členem této sítě je i Sanddorn GmbH, stoprocentní dceřiná společnost APH Hinsdorf eG v Quellendorfu, jedna z největších zemědělských společností v Sasku-Anhaltsku se zhruba 10 600 ha ploch. V roce 2007 zde byla založena „Subfirma pro rakytník“, která se orientuje na pěstování, přípravu a prodej rakytníku. Pěstitelská plocha v současné době činí zhruba 47 ha, v budoucnu by se však mohla rozšířit až na 200 ha.

Při sklizni se zde používá speciální samopojízdný sklízeč, který odřezává větévky i s plody. Pro získávání plodů se používá inovativní postup: větévky rakytníku se nejprve prudce zmrazí tekutým dusíkem, poté probíhá setřásání a několikastupňové čištění. V 300kg kontejnerech se transportuje do Sanddorn GbR v Hohenseefeldu za průměrnou cenu 2,00 €/kg. Zde se plody dále zpracovávají – na sirup, želé, marmeládu nebo alkohol.

Závěr
Produkce rakytníku se vyplatí především na plochách, které nejsou vhodné např. pro kukuřici, pšenici nebo cukrovku. Pěstováním rakytníku se lehké půdy „zušlechtí“, což přispěje k zlepšení podnikových zisků.

Více informací: www.sanddorn-netzwerk.de DLZ Agrarmagazin, 2010, č. 12, s. 40–42

Zdroj: www.agronavigator.cz