- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Genetické modifikace olejnatých rostlin a brambor
GM-plodiny se pěstují ve 20 zemích světa, především v USA, Argentině, Brazílii, Kanadě. GM-olejniny
Z olejnin se nejčastěji pěstuje geneticky modifikovaná sója, bavlník, řepka, a méně len a slunečnice. Předností je především odolnost vůči herbicidům, škůdcům, extrémním podmínkám, bakteriálním, plísňovým a virovým infekcím. Cílem modifikace může být i zvýšení nutriční hodnoty, zvýšení výnosu, příp. ke snížení emisí CO2 (úspora paliva změnou technologie orby), a GM může u vést ke snížení obsahu toxinů vzniklých činností mikroorganismů v surovinách/potravinách.
V přehledu jsou u jednotlivých plodin uvedeny konkrétní látky, které v principu ovlivňují požadovanou vlastnost/funkci a je uveden zdroj z něhož byl přenesen příslušný gen nebo jeho část, který je zodpovědný za vytváření/účinek příslušné látky.
V „druhé generaci“ GM-plodin je vložením genetické informace dosahováno změny dvou nebo více znaků.
GM-brambory
V případě GM-brambor se sleduje
- odolnost k herbicidům, biotickým a abiotickým stresům, plísni bramborové,
- možnost skladování při nízkých teplotách vzhledem k obsahu bakteriální fosfofruktokinázy snižující obsah rozpustných cukrů při nízkých teplotách,
- změna složení (podíl amylosy a amylopektinu),
- speciální technologické vlastnosti využitelné např. ve farmacii (např. . produkce onkogenu E7 lidského papilomaviru 16).
BioProspect, 20, 2010, č. 1, s. 9-12, 13-14
Objednávka kopie článku
Autor : Ing. Irena Suková
Zdroj:www.agronavigator.cz