Zprávy
Dotace
Legislativa
Zemědělství
Rostlinná výroba
Živočišná výroba
Ekonomika
Lesnictví a myslivost
Potravinářství
Ekologické zemědělství
Rozvoj venkova
Kraj a obce
Vzdělávání
Vodní hospodáství
Obnovitelné zdroje
Obecné informace
Agrární komora ČR
Evropská unie
Zahraničí
Zemědělská technika
Inzerce
Odkazy
Úvodní stranaZprávyZemědělstvíRostlinná výroba
František Mariánek, 19. listopad 2010
Karanténní škodlivé organismy bramboru přežívají v zařízeních na výrobu bioplynu
Často se vyskytující patogeni obilovin a kukuřice jsou po delší fermentaci a následném skladování digestátu zcela inaktivováni, karanténní škodlivé organismy bramboru však pobyt v zařízení na výrobu bioplynu přežívají.
V zařízeních na výrobu bioplynu se zpracovává stále více obnovitelných surovin. Zbytky po fermentaci (digestát) jsou pro zemědělce cenným organickým hnojivem. Použité rostlinné substráty však mohou být infikovány nebezpečnými viry, bakteriemi nebo houbami.
Pracovní skupina Humboldtovy university v Berlíně spolu s projektovými partnery (Julius Kühn-Institut, Universita Rostock, Leibniz-Institut für Agrartechnik und die Bioenergie Beratung Bornim) zkoumala v laboratorních zařízeních na výrobu bioplynu vliv anaerobní fermentace na likvidaci škodlivých organismů. Výsledky byly prezentovány na 57. Německé konferenci ochrany rostlin v Berlíně.
Ukázalo se, že často se vyskytující patogeni obilovin a kukuřice byli zcela inaktivováni. Již po šestihodinovém pobytu v zařízení na výrobu bioplynu při 37 °C byla řada patogenů usmrcena. Jiné zkoumané organismy potřebovaly delší inkubační dobu a byly kompletně eliminovány až po 24, popř. 138 hodinách. U většiny patogenů napomáhá skladování digestátu redukci rozmnožování sporami. Po čtyřtýdenním skladování nebyly zjištěny žádné životaschopné fytopatogenní houby. Dr. Waldemar Gruber, energetický poradce Zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska, zemědělce uklidňuje: „Naše pokusy trvaly více než 140 hodin, v praxi je však substrát vystaven fermentačnímu procesu podstatně déle“. Roli nehraje pouze termostabilita patogena, ale i substrát (celé rostliny nebo zrno) a skladovací doba digestátu po fermentaci.
Problémem však zůstávají někteří nebezpeční patogeni bramboru, jako např. Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus – původce bakteriální kroužkovitosti bramboru, který je celosvětově obávaným, karanténním organismem. Hospodářský význam brambor jako obnovitelné suroviny je sice malý, potenciální riziko propuknutí choroby z tohoto substrátu je však extrémně vysoké. Z dosavadních výsledků tedy nelze vyvodit závěr, že anaerobní fermentace je nerizikovou variantou využití partií brambor, které jsou napadeny bakteriální kroužkovitostí.
Také karanténní organismus Synchytrium endobioticum, který vyvolává rakovinu bramboru, nebyl po 138hodinové fermentaci zcela inaktivován. Ani následné skladování digestátu nepřineslo v laboratorních podmínkách 100% úspěch. V současné době probíhají praktické pokusy v zařízeních na výrobu bioplynu. Pokud se výsledky potvrdí, mohou být formulovány požadavky na fermentační proces, aby byl digestát hygienicky nezávadný a aby půda, a tím i kulturní rostliny, nebyly jeho prostřednictvím infikovány patogeny.
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 105984 ; Vydáno : 19.11. 2010 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Kartoffelbau, 61, 2010, č. 11, s. 491
Objednávka kopie článku
Zdroj:www.agronavigator.cz

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 077
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaZprávyZemědělstvíRostlinná výroba