Obě funkce mají výrazný vliv na kvalitu hlíz. Díky stabilním buněčným stěnám je možné lépe udržovat turgor, čímž je zajištěna vyšší ochrana před mechanickým nebo jiným poškozením (např. virózami).

Rychlejší odbourávání dusíku se projevuje pozitivně také v buněčné stabilitě. Kompaktní buňky s příznivým poměrem mezi buněčnou stěnou a velikostí buňky méně často praskají. Riziko mechanického poškození a výskytu rzivosti je tak nižší. Pozitivního efektu odbourávání dusíku může být dosaženo již jedním hnojením na list. Při tom se osvědčila časná aplikace (před zapojením řádků).

Aby byly buněčné stěny hlíz stabilizovány, musí být bór přijímán přímo hlízami. Protože příjem tohoto prvku probíhá pouze hromadným tokem, dostává se větší část především do listového aparátu. Tam se bór ukládá v první řadě do větších, starších listů.

Část bóru jde ale také přímo do hlíz. Aby se obsah bóru v hlízách zvýšil, musí být jeho koncentrace v kořenové zóně (především v zóně okolo stolonů) dostatečně vysoká. Zde je dosaženo velmi dobrých účinků aplikací bóru v granulované formě. Výhodnější je přitom koncentrovaná aplikace jako hnojení pod patu popř. do řádků.