Klesající trend v pěstování geneticky modifikované (GM) kukuřice typu MON810 v ČR pokračuje. Tato GM kukuřice je odolná proti zavíječi kukuřičnému, a nemusí tedy být ošetřována syntetickými pesticidy. Podle evidence ministerstva zemědělství a v souladu se statistikami ministerstva životního prostředí bylo v letošním roce zaevidováno celkem 4.680 ha ploch s GM kukuřicí, což znamená pokles o cca 28 % oproti loňskému roku. Podle informací od pěstitelů je stále hlavním důvodem poklesu problematický odbyt tohoto typu kukuřice, kterou je nutno striktně oddělovat od klasické produkce kukuřice a označovat jako GM organismus. Další důvody, které pěstitelé uvádějí, jsou potřeba snížení nákladů, kdy klasické osivo je levnější, administrativní a organizační náročnost, tedy nutnost koordinace se sousedy, potřeba přizpůsobovat osevní postupy aj., a déle nepříznivé počasí pro výsev.

Podle dosavadních zkušeností je GM kukuřice přínosem zejména pro primární produkci, kdy rostliny bývají významně méně napadeny plísněmi, a výsledkem je tedy kvalitnější krmivo pro hospodářská zvířata. I poškození porostu bývá výrazně nižší, což přispívá k vyšším výnosům – v průměru o cca 10 % ve srovnání s klasickými hybridy. Vzhledem ke zmiňovaným odbytovým problémům je v současné době pěstování GM kukuřice zajímavou technologií především pro pěstitele s živočišnou základnou, kteří mohou produkt zpracovat v rámci vlastního podniku, případně při výrobě bioplynu či agroethanolu. GM kukuřice není v ČR užívána pro potravinářské účely.

Vedle GM kukuřice se v letošním roce v ČR produkčně pěstují také GM brambory, jejichž hlízy jsou určeny výhradně pro průmyslové užití. Celkově se tyto brambory pěstují na 150 ha v kraji Vysočina. Dle dosavadního vývoje v oblasti pěstování GM plodin je možné opětovně konstatovat, že evropský trh je schopen na základě poptávky sám regulovat užívání produktů biotechnologie, a restriktivní zásahy státu do této oblasti tedy nejsou nutné.

Tereza M. Dvořáčková, tisková mluvčí MZe