Houby r. Alternaria působí v Nizozemsku při pěstování brambor stále větší problémy, i když napadení v r. 2005 bylo spíše na nízké úrovni. Na tuto skutečnost poukázal Dr. H. Schepers na mezinárodní výstavě brambor Potato 2005 v Emmeloordu (Nizozemsko). Nizozemští odborníci v současné době vyvíjejí kombinovaný prognostický model výskytu plísně bramborové a alternárií.

Dosud působily houby r. Alternaria škody spíše v teplejších oblastech. Napadení porostů brambor Alternaria solani a A. alternata téměř nelze na poli od sebe odlišit:

Alternaria solani vytváří na listech velké skvrny s koncentrickými prstenci. Za příznivých podmínek nať odumírá během dvou až tří týdnů. Houba je specializována na brambory a příbuzné druhy. Spory jsou schopné dlouho přežívat v půdě a proto představují větší problém než napadená sadba.

Houba přezimuje na rostlinných zbytcích, hlízách a na lilkovitých rostlinách. K infekci potřebuje relativně vysokou vzdušnou vlhkost a teploty. Může docházet k časné infekci, napadení však zpravidla bývá nezřetelné, pokud jsou rostliny dobře vyvinuté.

Alternaria alternata vyvolává na listech bramboru relativně malé skvrny, které lze snadno zaměnit za příznaky počátečního napadení A. solani. Napadá mnoho rostlinných druhů. A. alternata je příležitostný parazit nebo saprofyt. Ideální podmínky pro infekci rostlin bramboru nastávají při stresu způsobeném suchem, vysokými teplotami, nedostatkem dusíku, virovou infekcí, deficitem mikroelementů nebo malými poraněními (např. větrem).

Alternárie ničí listová pletiva. Za sucha se pletiva v místech skvrn drolí a v listech vznikají otvory.

Dr. Schepers doporučuje následující ochranná opatření: střídání většího počtu plodin v osevních postupech, časné ničení natě, zamezení stresu, pěstování rezistentních odrůd, šetrnou sklizeň (hojení ran) a aplikaci fungicidů. Pěstitelům není k dispozici žádný kurativní přípravek proti alternáriím. Preventivně by měly být při stresu vyvolaném výše uvedenými faktory a v oblastech častějšího výskytu napadení použity fungicidní postřiky.

Top Agrar, 2005, č. 12, s. 46                             Zdroj info ÚZPI