Mechanika toho, jak funguje, se zdá dost jednoduchá. Když je žito posečeno a položeno na půdu, jeho stonky blokují sluneční záření a zabraňují, aby klíčící plevele získávaly světlo, které potřebuje. Kořenový systém žita také zachycuje živiny a drží půdu, čímž zabraňuje erozi a činí je obzvlášť atraktivní pro americké farmáře v povodí Chesapeake Bay a jiných oblastech, kde je problémem splach z půdy. Také roste při nižších teplotách, což jej činí ideální pro pěstování jako ozim.

     Ale Teasdal, vedoucí výzkumu z laboratoře Sustainable Agricultural Systems Laboratory v Beltsville v Marylandu spolupracoval s Cliffem Rice, chemikem z ARS, aby žito ještě více prozkoumali. Domnívají se, že něco v žitě ovlivňuje půdní chemii způsoby, které pomáhají rostlině potlačovat plevely. Ve svých studiích zkoušejí určit, kdy a v jakých koncentracích jsou některé z těchto klíčových organických sloučenin rostliny uvolňovány do půdy a zda zlepšují potlačování plevelů. Jejich cílem je nalézt způsoby – rovněž prostřednictvím zlepšování odrůd žita nebo určení, kdy a jak by mohlo být obhospodařováno – jak zlepšit jeho schopnosti ochrany proti plevelům.

     Výzkumníci pěstovali žito na testovacích pozemcích v Beltsville, zlikvidovali ho herbicidem a pak ho buď mělce zaorali do půdy nebo ponechali padlé žitné stonky nezaorané na povrchu půdy. Zaseli v týdenních intervalech merlík a salát a odebírali vzorky v týdenních intervalech. Pak extrahovali organický materiál z půdy a měřili obsah sloučenin známých jako „benzoxazinoidy“ , které byly uvolňovány z žita.

     Tato studie byla jedním z prvních pokusů o měření benzoxazinoidů pocházejících z žita v polní půdě a o prozkoumání jejich vlivu na plevely v polních podmínkách. Předešlá práce se zaměřovala na extrakty z žita studované v kontrolovaných laboratorních nebo skleníkových pokusech. 

     Výzkumníci se domnívají, že potlačování plevelů by se mohly účastnit i jiné sloučeniny, ale jejich počáteční výsledky ukazují, že benzoxazinoidy ovlivňují chemii v půdě způsoby, které zvyšují schopnost žita potlačovat plevely a jsou hodny další studie. V půdě existovaly nižší koncentrace benzoxazinoidů, než se očekávalo a plevely začaly růst lépe, protože koncentrace těchto sloučenin se snížily – za několik týdnů poté, kdy bylo žito zlikvidováno. Benzoxazinoidy dosáhly vrcholové hodnoty cca za týden poté, kdy bylo žito zlikvidováno a tyto koncentrace značně klesly za 2 nebo 3 týdny.

     Předtím, než výzkumníci budou moci poskytnout směrnice pro pěstování a techniky managementu budou potřeba další studie. Ještě potřebují zkoumat další faktory, které pravděpodobně hrají roli v potlačování plevelů, například: jak dlouho musí být žito pěstováno předtím, než je zlikvidováno, vliv počasí a půdních podmínek a množství biomasy žita potřebné k tomu, aby se maximalizovaly její účinky.

Agricultural Research, vol. 57, 2009, č. 9, s. 20