Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 24. srpen 2009
Vliv klimatických změn na populace plžů
Vliv klimatických změn na populace plžů
V důsledku klimatických změn se patrně zintenzivní rozmnožování plžů a prodlouží se doba jejich aktivity.
Článek : 93830 ; Vydáno : 17.8. 2009 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Zdroj: www.agronavigator.cz
Článek : 93830 ; Vydáno : 17.8. 2009 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Zdroj: www.agronavigator.cz
Problémy se prohloubí také vzhledem k posunu spektra plodin.
Podle odborníků klimatické změny patrně podporují rozmnožování plžů. Existuje například souvislost mezi masivním výskytem plzáka španělského během posledních let a vzestupem zimních teplot. Simulační modely, které předpovídají vývoj populací plžů na základě klimatických údajů, dělí potenciální účinky na plže na „prospěšné“ a „nepřátelské“. Ubývání mrazů během zimního období ve střední Evropě prodlužuje dobu aktivity plžů. V některých oblastech se míra přežívání (např. slimáčka síťkovaného) zvyšuje.
Sucha, která panovala v létě 2003, sice krátkodobě dolehla na populace plžů, k dlouhodobé redukci však nedošlo. Na podzim 2004 byly po extrémně suchém a horkém počasí v létě předchozího roku v Bádensko-Virtembersku na stanovišti Ahorn-Berolzheim/Main-Tauber-Kreis pozorovány velmi velké exempláře slimáčka síťkovaného, které ve srovnání s běžnými jedinci tohoto druhu vykazovaly několikanásobnou hmotnost. Protože velikost a vitalita těchto obřích exemplářů souvisí také s jejich vyšší reprodukční schopností, bylo třeba počítat se silnější snůškou vajíček. Důsledek: Populace plžů regeneruje rychle. Díky takovým pravidelným mechanismům by se mohla hustota populací dostat na ještě vyšší úroveň.
Klimatické změny a produkce bioenergie pravděpodobně povedou také k posunu spektra kulturních druhů. Pro střední Evropu to znamená: Pěstitelské plochy řepky a slunečnice, ale také kukuřice a cukrovky stoupnou. Vzhledem k tomu, že tyto plodiny plži upřednostňují, se očekává, že problémy se budou nadále stupňovat.
Top Agrar, 2009, č. 7, s. 44–48