- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Otazníky u letošních žní
„Vzhledem k tomu, že například u mléka předpověděl, že „do ekonomicky přijatelných relací by se mohly ceny mléka dostat na konci prvního letošního pololetí“, těžko kdo bral jeho vývody vážně. Vážně je ale třeba brát počínající cenovou realitu komodit z letošních žní.
Ceník nákupu rostlinných výrobků ze sklizně 2009 vypadá hrozivě a začíná cenou potravinářské pšenice hluboko pod 3.000 Kč za tunu.
Pokles stavů skotu a prasat snižuje spotřebu obilí
Co dělat? Prodat a nebo počkat? To jsou dnes nejčastější otázky z terénu. Než se na ně pokusím odpovědět, tak si dovolím uvést několik postřehů, proč je situace tak nepříznivá.
Prvním důvodem je prudký pokles stavů hospodářských zvířat, především prasat, a z něho vyplývající dramatický pokles spotřeby obilí. Když srovnám například produkci vepřového masa v posledním roce před vstupem do EU, tedy 2003 s předpokládanou letošní produkcí, pak zde bude pokles okolo 150 tisíc tun. Toto číslo představuje přibližně 450 tisíc tun krmného obilí, které je tím pádem zbytečné. Přidejme k tomu snížení potřeby obilí pro výrobu hovězího masa, mléka a drůbeže. Znamená to jedniné, dostali jsme se do situace těžké nerovnováhy mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. Do situace, kdy se stáváme hříčkou tržních a spekulačních větrů a jsme plně závislí na tom, zda na evropském trhu je či není pro naši nadprodukci umístění. Druhou příčinou současných cen je nová vlna zpevňování koruny. A konečně třetím hráčem v tvorbě ceny jsou samozřejmě obchodníci a odběratelé s tím, jakou obchodní politiku směrem k prvovýrobcům zvolí. Tím konečným vlivem, který bude mít působnost na ceny žňových komodit až do příštích žní však bude množství sklizeného obilí v Evropě a ve světě.
V celoevropském kontextu
Vývoj na trhu s obilím v Evropě má bezprostřední vliv na ceny. Experti z evropského Svazu obilního a krmivového obchodu - COCERALu vycházejí z toho, že zemědělci oseli obilím 58,5 milionů hektarů, tedy o 1,4 miliony hektarů méně než vloni. Výbory EU zemědělských svazů (COPA) a zemských sdružení (COGECA) odhadují osevní plochy pro obilí v EU dokonce jen na 57,5 milionů hektarů. Naproti tomu všechny organizace vyčíslují průměrný hektarový výnos na 4900 kg. V Evropě by mělo být sklizeno kolem 285,27 milionů tun obilí. To by znamenalo pokles o 24,9 milionů tun (asi 8 %) oproti loňsku.
Co z doposud uvedeného plyne?
Odpověď vidím v několika následujících bodech:
-
Rozhodnutí, kdy prodat bude na každém pěstiteli obilí s tím, že v druhé polovině žní bude k dispozici mnohem více objektivních informací.
-
Do kalkulace zařadit možnost prodeje v rámci intervenčního nákupu za 101,31 Eur/t, což může přinést navýšení ceny v případě ječmene až o 450 Kč za tunu.
-
Nepodlehnout psychóze, kterou vytváří někteří skladovatelé systémem „ber nebo běž“
Agrofert je připraven obilí pro zákazníka skladovat až do konce příštího června
Závěrem tohoto krátkého příspěvku chci požádat, aby byla věnována maximální pozornost kvalitě týdenních informací o sklizni, které zasílají kraje do ústředí každé pondělí. Jsme připraveni na vaše podněty reagovat a napomáhat řešení současné obtížné situace.
Jan Veleba