Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
František Mariánek, 26. srpen 2009
Řepka nesmí na podzim hladovět
Řepka nesmí na podzim hladovět
Řepka potřebuje na podzim kromě fosforu a síry především dusík – nejlépe v amonné formě, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny.
Řepka potřebuje na podzim podle vývoje mezi 50 a více než 100 kg/ha dusíku, aby vytvořila listovou hmotu a kořeny. Část dusíku ukládají rostliny do kořenového krčku pro rychlou regeneraci na jaře.
Od fáze 8. listu vytváří řepka květní poupata a pak již nesmí trpět nedostatkem živin (dusíku, fosforu, síry). V růstových fázích během zimy využívají rostliny živiny uložené v kořenovém krčku, jestliže nejsou v dostatečném množství přijímány z půdy. Již založené postranní výhony a poupata se pak nevytvářejí, řepka se méně větví a nasazuje méně šešulí. To bylo patrné v letošním roce.
Ve víceletých pokusech v Sasko-Anhaltsku na černozemi ovlivnila aplikace N-hnojiva – síranu amonného v dávce 40 kg/ha ve fázi 8. listu výnos řepky intenzivněji než jiné varianty N-hnojiv v dávce 80 až 160 kg/ha N aplikované na jaře. Pokud se hnojilo již ve fázi 4. listu, vytvořila řepka příliš listové hmoty a výnos oproti hnojení koncem října ve fázi 8. listu výrazně poklesl.
V každém případě by se však měl aplikovat dusík v amonné formě (např. síran amonný nebo Alzon). Nitrátová hnojiva podléhají vymývání, vedou k tvorbě nadměrně velkých listů a zvyšují riziko vymrzání. NH4 se oproti tomu v kořenech zabudovává do aminokyselin, které jsou transportovány především do dělivého pletiva (vegetační vrchol) a díky vzestupu osmoticky působících proteinů se snižuje riziko vymrzání. Podmínkou ovšem je, že řepka musí mít k dispozici potřebné množství síry a fosforu a tvořit dostatek sacharidů, aby mohl být dusík zabudován do bílkovin. K tomu je nutný také dostatek draslíku a bóru.
Top Agrar, 2009, č. 8, s. 44
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 077