Renata Šarjaková, 18. srpen 2009
Další rána, chybí sója

Jaký dopad na zemědělství Evropské unie a České republiky lze očekávat v období, kdy se nebudou dovážet sójové moučky ze Spojených států amerických? Na tento problém se lze podívat v širších souvislostech, ale již nyní lze říci, že by zdražení krmiv, a tím i masa bylo víc než citelné.

Na již tak těžce zkoušenou živočišnou produkci dopadá další rána. Dovozci sójových bobů a sójových krmných mouček se pod tlakem nelogických předpisů Evropské unie, jejichž striktní dodržování vyžadují kontrolními orgány některých členských zemí, rozhodli, že nebudou dovážet tyto cenné suroviny pro výživu zejména prasat a drůbeže. Moderní výživu těchto monogastrických zvířat a zejména jejich mláďat si nelze v současných podmínkách představit bez použití sójových mouček, které jsou jedním z hlavních zdrojů proteinů s téměř ideálním zastoupením esenciálních aminokyselin. Nedostatek proteinových zdrojů se ještě více zvýšil zákazem používání masokostních mouček, který byl vydán jako jedno z hlavních opatření k zabránění šíření BSE.

Podle údajů Eurostatu byla produkce sójových mouček v EU-27 v roce 2008 11,123 milionu tun, což je pouhých 32,96 % z celkové spotřeby, která dosáhla 33,748 milionu tun. Ještě daleko větší nepoměr je v České republice. Domácí výroba byla pouze 37 tisíc tun, což je jen 6,29 % z celkové spotřeby v roce 2008, která byla 588 tisíc tun.

Není luskovina jako luskovina

Někdo může namítnout, že máme u nás dostatek řepkových šrotů, a že je možné nahradit sójovou bílkovinu také hrachem, bobem nebo lupinou. Každý výživář, který v krmivářském průmyslu sestavuje složení krmných směsí, by se okamžitě proti tomu ohradil.

Tyto další bílkovinné zdroje mají jen omezené použití vzhledem k odlišnému aminokyselinovému složení a obsahu některých antinutričních látek (např. inhibitor trypsinu), které na rozdíl od sójové bílkoviny velice omezují jejich použití a samozřejmě svou roli hraje i jejich cena a současná nedostupnost.

Nulová tolerance ke GMO je nesmyslná

Hlavní příčinou vzniklé situace je nulová tolerance k výskytu doposud v Evropské unii nepovolených GMO v krmivech. Je potřebné si uvědomit, že v USA a také ve státech Jižní Ameriky zemědělci pěstují paletu odrůd sóji, od konvenčních až po celé spektrum GM sóji, které jsou povoleny tamními úřady. Sójové boby jsou následně převáženy do výroben, kde se z nich získává sójový olej, sójové moučky, které jsou následně přepravovány zaoceánskými loděmi do Evropy. Zde jsou vykládány, skladovány v přístavech a dále přepravovány říčními čluny nebo auty do vnitrozemí. Představa, že by někdo mohl bezezbytkově vyprázdnit a vyčistit námořní loď, která veze až 40 tisíc tun sójových šrotů, je nesmyslná. Rovněž tak nelze zabránit výskytu malého množství nepovolených GMO při další přepravě a skladování.

Správně by se to mělo posuzovat jako technicky nevyhnutelná přítomnost GMO. O takový přístup usiluje Evropská federace průmyslových výrobců krmných směsí (FEFAC) a u nás její člen, kterým je Českomoravské sdružení organizací ZZN. K této iniciativě se připojují také další významné celoevropské zemědělské svazy, jako jsou například COPA/COGECA a COCERAL.

Evropská komise se staví vstřícně k zavedení určité tolerované hranici výskytu doposud nepovolených GMO. Bohužel, některé státy, respektive jejich političtí představitelé, tomu brání. Zřejmě je jim bližší jejich politický populismus, který využívá neznalost běžného občana Evropské unie než prosperita evropského zemědělství.

FEFAC odhadoval, a to ještě před rozhodnutím přepravců o zastavení dovozu z USA, že v období od října 2009 do března 2010 vzniknou v důsledku nulové tolerance vícenáklady pro krmivářský průmysl EU ve výši 1,05 miliardy eur, pro zemědělce 975 tisíc eur a pro potravinářský průmysl 310 milionů eur.

Proč nevadí kuřata krmená GM sójou?

Pokud to Evropská unie myslí se zlepšením konkurenceschopnosti zemědělské a potravinářské produkce vážně, tak musí svůj přístup ke GMO změnit a především vysvětlit, proč jí nevadí například dovoz kuřat z Brazílie a USA, kde jsou kuřata krmena GM sójou a dalšími GM plodinami. Ještě do konce měsíce srpna bude naše Sdružení jednat s ministrem zemědělství s cílem, aby Česká republika přispěla na příštím zasedání ministrů zemědělství k otevření a řešení tohoto naléhavého problému. Podle informací, které máme, budou stejně postupovat i naše partnerské krmivářské asociace v řadě dalších členských států.

Ing. Zdeněk Kubiska předseda představenstva Českomoravské sdružení organizací ZZN


Zdroj: APIC-AK (Agrární poradensko informační centrum Agrární komory ČR)



Hodnocení => průměr 087
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář