Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Renata Šarjaková, 26. prosinec 2008
Vápník chrání před poškozením půdní struktury
Článek : 86934 ; Vydáno : 19.12. 2008 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Vápník chrání před poškozením půdní struktury
Vápnění slouží nejen k regulaci hodnoty pH, ale speciálně na těžkých zemědělských půdách i k udržení půdní struktury.
Článek : 86934 ; Vydáno : 19.12. 2008 ; Autor : Mgr. Dana Koubová
Vápnění slouží nejen k regulaci hodnoty pH, ale speciálně na těžkých zemědělských půdách i k udržení půdní struktury. Udržovací vápnění kromě toho aktivuje půdní život a podporuje také tvorbu jílovito-humusového komplexu. Současně se vápněním urychluje rozklad slámy a posklizňových zbytků. Pokud oproti tomu dojde v důsledku nedostatku vápníku k poškození orniční vrstvy, uvolněné drobné částečky jílu s prosakující vodou sestupují a ucpávají kapilární póry. Tento stav nelze vrátit zpět ani pozdějším silným vápněním.
Důsledky nedostatku vápníku
Na půdách se špatnou strukturou se projevují důsledky spotřebování rezerv půdního vápníku zabahněním a tvorbou krust. Utužená povrchová vrstva půdy představuje pro klíční rostliny mechanickou bariéru. Kromě toho zabraňuje výměně plynů mezi atmosférou a půdou. Přitom nejen v podorničí, ale i v orniční vrstvě dochází k nedostatku kyslíku, který se projevuje také modrým zbarvením půdy.
Ideální je vápnit na strniště po sklizni obilovin. Suchá strniště většinou vykazují vysokou úrodnost a jsou dobře sjízdná. Proto není třeba obávat se utužení půdy při použití těžkých rozmetadel. Následné zpracování půdy (např. kultivátory) zajistí promísení vápníku v nejsvrchnější vrstvě ornice, aniž by bylo třeba zapravit ho hlouběji. Při pravidelném udržovacím vápnění každé tři až čtyři roky stačí v závislosti na půdním typu aplikovat 1000 až 1500 kg CaO. Při současné potřebě hořčíku (především u půd na žulách, rulách a u písčitých půd) je třeba dát přednost vápenatému hnojivu s obsahem hořčíku. Udržovací vápnění je nezbytné také při extenzivním obhospodařování, aby se zachovala půdní úrodnost.
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 077