Probíhající změny klimatu, jejich dopady na lidstvo a přírodu na jedné straně a nutnost, intenzita a způsob reakce lidí na straně druhé inspirovaly Národní zemědělské muzeum v Praze ke vzniku expozice s názvem Globální klimatické změny. Náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., přiblížil toto téma posluchačům v doprovodné přednášce.

Modely pro Evropu

„Klima má obrovskou setrvačnost. I kdybychom v současné době zastavili veškerou produkci skleníkových plynů, bude trvat desetiletí, než na to zareaguje,“ uvedl RNDr. Tolasz.
Podle mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) vzrostla za posledních sto let průměrná globální teplota o 0,74 °C, což se projevilo zejména ve vyšších zeměpisných šířkách. Mění se rovněž rozložení a intenzita srážek. Jak vysvětlil RNDr. Tolasz, v jižní Evropě se očekávají delší období sucha. Výhled pro severní Evropu se jeví daleko příznivěji. Může se těšit na větší přísun srážek, oteplení, delší vegetační období a s tím související příznivější podmínky pro zemědělství.
Podle modelů, které se týkají evropského kontinentu, klimatologové předpokládají, že střední Evropa, nacházející se na rozmezí mezi jižní a severní, nezaznamená úbytek průměrných ročních srážek. Problém podle Tolasze nastane v jejich rozložení v průběhu roku. Ve výhledu desítek let bude v létě menší počet srážkových dnů, avšak přibudou extrémní úhrny (100 – 200 mm/den). Zima přinese bohatší srážky, častěji však ve formě dešťů.
Vědci rovněž varují, že již v průběhu tohoto století dojde ke zpomalení oceánského proudění, které má zásadní vliv na podnebí, včetně evropského. Příjemné evropské klima zajišťuje teplý Golfský proud. Zpomalení oceánských proudů může mít negativní vliv na produkci zemědělských plodin.
Tolasz dále upozornil na oteplování oceánů a jejich vyšší aciditu. Od roku 1993 hladina světových oceánů stoupla ročně v průměru o tři milimetry, uvedl ve své zprávě z loňského roku Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Pokud se podle panelu globální oteplování nedostane pod kontrolu, budou ohroženy miliony obyvatel pobřežních oblastí.
Z přednášky také vyplynulo, že vědci neočekávají pouze tragické scénáře. Globálně by se měla dokonce zvýšit produkce potravin a dřevní hmoty, protože se zvětší území vhodné pro pěstování plodin, vysvětlil Tolasz.

Pozorovatelné dopady

Podle zprávy IPCC jsou klimatické změny zcela nezpochybnitelné a prokazatelné. Člověk se na nich podílí z více než 50 %, a to s pravděpodobností větší než 90 %.
RNDr. Tolasz posluchače upozornil na některé pozorovatelné dopady změn klimatu. Patří mezi ně například zvyšování počtu ledovcových jezer a vyšší nestabilita jejich hrazení nebo půdní nestabilita v oblastech permafrostu. „Tím, že dochází k roztávání půdy, se rozbíhají hnilobné procesy a zvyšuje se produkce jednoho ze skleníkových plynů – metanu,“ vysvětlil.
Jak dále připomněl, v České republice jsme v teplém a suchém roce 2003 řešili teplotu povrchové vody, která stoupla řádově o stupně. Mimo jiné s sebou tato situace nese potenciální problémy s chlazením jaderných elektráren.
Časnější nástup jara je naopak podle Tolasze dopadem příznivým, protože se prodlužuje vegetační sezóna. Klima se ale otepluje postupně a ne skokově. „Vegetační sezóna začíná již v únoru a poté přichází opět mráz, což se nepříznivě projevuje například na ozimých plodinách,“ doplnil jeden z negativních důsledků.
S oteplováním klimatu souvisí také delší aktivita škůdců. V roce 2007 zaznamenala hygienická stanice aktivní nakažená klíšťata v Krkonoších a na Šumavě v nadmořské výšce větší než 800 metrů v zimních měsících (leden a únor). V následujícím roce se situace naštěstí nezopakovala. RNDr. Tolasz dále upozornil na velkou přizpůsobivost plísňových spor a alergenních pylů, jejichž areál výskytu se neustále rozšiřuje.

Čechy klima příliš netrápí

Zajímavé výsledky přinesl nedávný průzkum Eurobarometru. Podle něj globální oteplování či změny klimatu považuje v České republice za nejzávažnější problém současného světa pouze 45 % obyvatel. To je vůbec nejméně z 27 členné Evropské unie. V žebříčku dotázaných zemí se na přední místa dostaly: Kypr (92 %), Řecko (90 %), Slovinsko (80 %), Švédsko (74 %), Finsko (73 %) a tak dále. Dokonce i Slovensko s 66 % se vyhouplo nad unijní průměr, který činil 62 %.
Většina Evropanů podle průzkumu věří, že cíle EU v boji se změnami klimatu jsou v pořádku nebo by mohly být ještě výraznější. Mnozí si však stěžovali na to, že nejsou o globálním oteplování dostatečně informováni.

Klíčové informace
● Za posledních sto let vzrostla průměrná globální teplota o 0,74 °C.
●V jižní Evropě se očekávají delší období sucha, severní se může těšit na větší přísun srážek, oteplení a delší vegetační období.