Ani pracovní neschopnost trvající v době původně sjednané doby ukončení pracovního poměru na dobu určitou, na skončení pracovního poměru uplynutím sjednané doby nic nemění. Pracovní poměr tak končí 30. 9.2 008, i kdyby v té době ještě pracovní neschopnost zaměstnance trvala.

Dávky nemocenského pojištění však bude zaměstnavatel poskytovat i po skončení pracovního poměru, protože poskytování nemocenských dávek se řídí zák. č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a lze předpokládat, že zaměstnanci bude i nadále trvat nárok na výplatu nemocenských dávek od původního zaměstnavatele.

Pracovní neschopnost má vliv pouze na možnost zaměstnavatele ukončit pracovní poměr výpovědí, kdy je v § 53 ZP uvedeno, že zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď ve zde uvedených ochranných dobách, mezi které patří i pracovní neschopnost. Určité výjimky z této zásady jsou stanoveny v § 54 ZP. Zákaz výpovědi v době trvání pracovní neschopnosti se však vztahuje výhradně na výpověď danou zaměstnavatelem a nikoliv na ostatní způsoby ukončení pracovního poměru, mezi které patří i uplynutí sjednané doby u pracovního poměru na dobu určitou.

JUDr. Věra Bognárová, Zdroj: Verlag Dashöfer