Vláda dnes projedná nový návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev, ke kterému měla v dubnu výhrady Legislativní rada vlády (LRV). Návrh připravený ministerstvem zemědělství nařizuje právním nástupcům zkrachovalých družstev vyplatit bývalým podílníkům finanční vypořádání. Některé zemědělské podniky by tak musely vyplatit i desítky milionů korun.

"Předložím vládě upravenou verzi, která zapracovává připomínky LRV. Její předseda mi přislíbil, že projednání této verze v kabinetu podpoří," uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Na základě zákona by měly být vyplaceny nároky podílníkům družstev, kteří se rozhodli pro finanční vypořádání a jejichž družstva v průběhu sedmileté ochranné lhůty zanikla nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. MZe odhaduje celkový počet poškozených osob na 100.000, vypořádat by se měl majetek v hodnotě 12 miliard korun.
Gandalovič bude mít na jednání vlády připravenu i náhradní variantu, která počítá s částečnou nápravou křivd. "Předpokládá odškodnění oprávněných osob ve výši jedné třetiny jejich nároků, maximálně však do 100.000 korun. Tím by se podařilo alespoň částečně napravit nespravedlnost způsobenou v minulosti," uvedl Gandalovič.
Návrh zákona o vypořádání majetku zemědělských družstev podle předsedy LRV Cyrila Svobody (KDU-ČSL) zřejmě sněmovna neschválí. Zástupci KDU-ČSL se podle něj na sjezdu strany dohodli na tom, že návrh zákona v parlamentu nepodpoří, a nelze počítat ani s opozicí. K oběma návrhům MZe má LRV výhrady mimo jiné kvůli listině základních práv a svobod. Svoboda zdůraznil, že hlavní námitka se týká nereálnosti návrhu.
Proti původnímu návrhu transformačního zákona se vyslovil předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Návrh označil za protiústavní. Stát podle něj nemůže do převzetí závazků nutit nové společnosti, které sám uznal. Jirovský odhadovanou sumu považuje za nadhodnocenou, celkové nároky podle něj činí přibližně deset miliard. Z nich sedm miliard navíc podle něj připadá na nároky vůči existujícím družstvům, jejichž vyrovnání v současnosti probíhá.
Problém podle Jirovského existuje jen v případě družstev, která se do roku 1999 dostala do konkurzu, nebo z nich byl majetek vyveden do jiných společností. Na taková družstva připadají přibližně tři miliardy korun a ty by měl zaplatit stát, míní Jirovský.
Počátkem 90. let minulého století si podílníci zemědělských družstev mohli vybrat, jak se svými podíly naloží. Někteří z nich zůstali členy transformovaných zemědělských družstev. Ti, co se rozhodli dále soukromě hospodařit, dostali věcné vyrovnání. Zbývající podílníci měli dostat finanční vyrovnání, ovšem až po uplynutí sedmileté lhůty. Během lhůty ale mnoho družstev zkrachovalo, nebo byl jejich majetek převeden na jiné společnosti. Vypořádání nároků těchto podílníků má řešit současný návrh zákona.

Zdroj: Agroseznam.cz