Uvedl to prezident Společnosti mladých agrárníků ČR (SMA) Pavel Moulis na tiskové konferenci konané v rámci semináře, který počátkem dubna uspořádala SMA ČR ve spolupráci s Evropskou konfederací mladých farmářů (CEJA) a Jihomoravským krajem v Brně. Podle Moulise se tento problém se netýká jen malých soukromých farem rodinného typu, ale také velkých společností, zejména pak managerských pozic. Až 45 procent vedoucích pracovníků v zemědělství je u nás starších 55 let, asi 28 procent zaměstnanců spadá do věkové kategorie 55 až 64 let, a 17 procent je dokonce starších 65 let. Podle prezidenta CEJA Giacoma Ballariho problém tkví v tom, že zemědělské odvětví není pro lidi atraktivní. Původní zaměstnanci v odvětví zůstávají, ale nepřichází nová mladá generace. To by mohly vyřešit větší podpory pro začínající farmáře. „Je jasné, že jak v dalších státech, tak i v České republice je zapotřebí posílit prostředky, které mladým farmářům pomáhají, například i v tom, aby dokázali vypracovat svůj podnikatelský plán,“ poznamenal Ballari. Podle Moulise však SMA nechce podporu mladým zemědělcům zúžit pouze na podpůrné programy, jelikož ty jsou jen určitou náplastí na projevy dané situace. „Samotné podpůrné programy tento problém nevyřeší. Daleko více upřednostňujeme podpory směřující do investic, diverzifikace a inovací,“ řekl. Za období 2001 až 2003 bylo podle SMA na podporu mladých zemědělců vydáno 350 milionů korun. Za období 2004 až 2006 pak objem podpor klesl na pouhých 80 milionů. „V současnosti je podáno zhruba 600 žádostí na mladé začínající zemědělce, a alokace, které jsou pro tyto účely umístěny, nemohou stačit k pokrytí ani jedné třetiny,“ informoval Moulis s tím, že SMA bude žádat MZe, aby zvýšilo alokaci pro mladé začínající zemědělce z 235 na 400 milionů korun. „Stávající vláda si v rámci svého programového prohlášení dala podporu mladých zemědělců jako jednu z hlavních priorit, a tak věříme, že na náš požadavek přistoupí,“ dodal.
Prezident CEJA také připomněl, že je důležité úzce spolupracovat s místními farmáři. Vynikajícím příkladem je podle něho používání jejich výrobků ve veřejném stravování, například státem zřízených školách, nemocnicích a dalších institucích. Právě o to se v současnosti snaží i Jihomoravský kraj, a to prostřednictvím projektu nazvaného Biopotraviny ve veřejném stravování v Jihomoravském kraji. Podle radního Jana Letochy je cílem projektu zejména propagace zdravé výživy ve školách, zvýšení poptávky po biopotravinách a především pak zachování zemědělství na území kraje.

Zdroj: Agroweb