Místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Liška poznamenal, že již uplynula sedmiletá lhůta, po níž měly být všechny nároky vypořádány. To se však nestalo. Přestože kolem 90 procent nároků bylo vyrovnáno, stále ještě existuje skupina osob, která čeká na vydání svého majetku, řekl.
Gandalovič odhadl, že neuspokojené nároky se týkají asi sta tisíc oprávněných osob, ve finančním vyjádření představují přibližně osm miliard korun. „Jde o počet občanů, který není malý, ale ani není tak velký, aby představoval ohrožení stability českého zemědělství,“ prohlásil. Navíc se podle něj hovoří o pětiletém splátkovém kalendáři. „Je to zákon, kdy všichni budou muset slevit z nějakých představ a vyvstane nějaké řešení. Nyní je totiž poslední možnost, jak transformaci dokončit,“ sdělil.
Základem návrhu zákona je podle něj nalézt vztah mezi původní povinnou osobou a tím, kdo majetek družstva v současnosti užívá. Stát by měl přenést povinnost na subjekt, na nějž byl nějakým způsobem převeden majetek a nebylo to za cenu místně a časově obvyklou. „Je to složitá právní konstrukce a její projednávání není jednoduché,“ připustil. Návrhu se podle něj nemusejí obávat subjekty, které oprávněné osoby již vyplatily, ani ty, které odkoupily majetek za cenu v místě a čase obvyklou. „Zákon je menším zlem, než nechat tuto situaci otevřenou,“ konstatoval Gandalovič s tím, že v opačném případě hrozí, že tyto nároky by pak možná nebyly uplatněny u českých, ale rovnou u mezinárodních soudů. „Tento zákon není ideálním a ani jím po tolika letech být nemůže. Jde o řešení důsledků, které by zamezily právní nejistotě,“ konstatoval.
Nevyjasněná situace se nelíbí ani restituentům. „Nejsme spokojení s tím, jak dlouho se otálí, aby bylo přiznáno a přehodnoceno to, co se z různých důvodů nepovedlo, nebo nebylo dotaženo do konce a co stále poškozuje a bolí řadu z nás,“ řekla na semináři místopředsedkyně Svazu restituentů ČR Miloslava Pešková s tím, že k restituentům nebylo přistupováno stejně. Připomněla, že jen části z nich se dostalo privilegovaného postavení. Byl jim vydán majetek a to jak v naturální formě, tak ve formě finanční kompenzace. „Zákonodárci totiž podmínili restituce v zemědělství podnikáním v této oblasti. Tím ovšem došlo k zásahu do vlastnického práva velké skupiny osob, která dodnes čeká na vydání svého majetku. Tato úprava je dle nás zásahem do ústavního práva zakotveného v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod,“ prohlásila.
Podle nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké v rámci procesu transformace docházelo k určitým nezákonnostem, včetně jednání, které lze označit za tunelování. Veškerý majetek, hlavně aktiva, byl z družstva vyveden do založené dceřiné společnosti. Družstva ho převedla s tím, že akcie použijí na vypořádání oprávněných osob. Podle ní si ale většina z nich musela být vědoma, že ne všechny osoby s tím budou souhlasit. „Navíc vesměs šlo o akcie, jejichž nominální hodnota byla prakticky bezvýznamná,“ konstatovala Vesecká. Podle ní je to možno klasifikovat i jako trestní čin poškozování věřitele či zneužívání informací v obchodním styku. Poškozování věřitele připadá v úvahu, jestliže družstvo přistoupilo k založení dceřiné a.s a vyvedlo veškerý majetek způsobem, který zvýhodňoval pouze budoucí akcionáře, na neakcionáře nebyl brán zřetel, připomněla.
Podle Gandaloviče existuje vedle návrhu nového zákona existuje i možnost, že neuspokojené transformační nároky na sebe přebere stát. Mělo by to však i své stinné stránky. „Stát by totiž měl své pohledávky vymáhat. Celá řada zemědělských podniků by se tak stala jeho dlužníkem a v důsledku toho by měla potíže získat dotace,“ podotkl. Podmínkou úspěšného vyřízení žádostí o podporu je totiž bezdlužnost. Ministr připustil, že celá situace se také může ponechat i ve stávajícím stavu. „Ti, co si myslí, že jejich právo nebylo uplatněno, mohou se obrátit na soud,“ řekl. Analýzy však ukazují, že vymáhání soudní cestou nebyla příliš úspěšná.
První náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Král informoval, že spory týkající se transformačních nároků tvoří zatím zanedbatelné promile s porovnáním běžné soudní agendy. „Věřím v to, že řada oprávněných osob zvažuje, zda má se svým problémem jít do soudního sporu, ať jsou důvody majetkové či z pesimistického očekávání výsledů,“ sdělil s tím, že sám se nepřiklání k možnosti řešit tuto věc soudní cestou. „Nevidím řešení v tom, že se oprávněné soby budou soudit, ale hledal bych východisko v tom, že se jim umožní nároky vyrovnat,“ míní Král.
Ombudsman Otakar Motejl potvrdil, že transformace družstev se nepovedla. „Nebude-li proveden nějaký legislativní krok, nedá se očekávat, že by se zlepšila,“ prohlásil.