Zprávy
Dotace
Legislativa
Zemědělství
Lesnictví a myslivost
Potravinářství
Ekologické zemědělství
Rozvoj venkova
Kraj a obce
Vzdělávání
Vodní hospodáství
Obnovitelné zdroje
Obecné informace
Agrární komora ČR
Evropská unie
Zahraničí
Zemědělská technika
Inzerce
Odkazy
Úvodní stranaZprávyObecné informace
Renata Šarjaková, 28. únor 2008
Techagro představí nové technologie pro biomasu
Řada firem, které se zabývají produkcí, skladováním, logistikou a zpracováním biomasy, bude prezentovat svá zařízení na mezinárodním veletrhu Techagro , jenž se uskuteční na brněnském výstavišti od 6. do 10. dubna 2008.
 
 „Tento veletrh velice dobře od svého vzniku koncipuje doprovodný program, jeho témata bystře reagují na vývoj zemědělství nejen u nás, ale v celé Evropě. Předpokládám, že se letos v energetickém rozvoji, na nějž má dopad zemědělská produkce, objeví řada novinek, které budou komerčně nabízeny. Především se bude jednat o stroje a zařízení na konečnou úpravu biomasy,“ řekl prof. Jan Mareček z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, člen výstavního výboru a odborný garant doprovodného programu.
 
Zařízení pro výrobu biologického uhlíku
Světovou veletržní premiéru na Techagru bude mít zařízení sloužící k výrobě biologického uhlíku ze zemědělských plodin. Jde o technickou novinku, neboť zatím jsou tyto procesy známy pouze teoreticky, laboratorně technologii výroby vyzkoušeli v Německu a Švédsku. Nikomu se však zatím nepodařilo produkovat biologický uhlík v průmyslovém měřítku. Ten lze použít od farmaceutického průmyslu až po produkci sorbetů do filtrů. Tento uhlík dosahuje výborných parametrů čistoty.
 
 „Do současnosti se na téma doprovodného programu biomasa přihlásilo více než 50 vystavovatelů. Chtěl bych upozornit, že by si lidé měli uvědomit, že energetické plodiny nejsou vážnou konkurencí potravinářským a krmivářským plodinám. Zvyšující se produkce cíleně pěstovaných energetických plodin nemá přímý vliv na zdražování potravin. S touto myšlenkou si zahrávají pouze politici. Někteří nepravdivě tvrdí, že produkce obilovin a olejnin k energetickým účelům je právě důvodem růstu cen potravin, “ upozornil Mareček.
 
Zdražování potravin je celosvětový trend
Podle něho cenový posun potravin a krmiv je důsledkem globálního trhu. Dále má na tuto situaci vliv rostoucí cena ropy. Právě ta s potravinami tvoří strategické suroviny v celém světě. Pokud se cenově posune jedna z těchto komodit, automaticky následuje cenový růst druhé. Situace byla nastartována v USA, což mělo dopad na celý svět, tedy i na Evropu. Jistou roli sehrává i Čína, která se připravuje na olympijské hry, a snaží se zajistit dostatek potravin a potravinářských surovin. „Nelze se domnívat, že naše a evropské národní politiky by zásadním způsobem sehrály roli ve světových cenách potravin. Experti z těchto zemí vědí, že ceny fosilních paliv a ropy rostou a porostou. Uvědomují si, že může dojít k lokálním energetickým krizím, což zvyšuje riziko válečného konfliktu a situace se ještě zhorší,“ uvedl Mareček.
 
Profesor upozornil, že ČR pomalu a váhavě srovnává ceny energií a energetických zdrojů se světem, což je dobře. Proto se logicky srovnávají i ceny zemědělských produktů, už není problém vývozu a dovozu těchto komodit. „Předpokládám, že se ceny stabilizují, například u másla a živočišných tuků. Ty koncem roku vzrostly a všichni předpokládají další nárůst. Ukazuje se, že jde o liché představy, v zahraničí jsou už tyto ceny nižší než v ČR, což se postupně projeví i u nás. Není totiž důvod, aby se ceny těchto produktů dále zvyšovaly.
 
Z obnovitelných zdrojů má největší budoucnost biomasa
V Evropě bude velmi obtížné dosáhnout stanovených 8 procent podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010, přičemž největší roli bude hrát právě biomasa. Všechny státy budou mít v tomto směru potíže, neboť se dostatečně nepřipravily na nastoupenou cestu využití alternativních energetických zdrojů. „Největší problémy budou mít samozřejmě přistoupivší země k původní patnáctce. V zásadě se dá říci, že nikdo z nich závazky neplní, což je důsledek standardizace evropského zemědělství, tedy sblížení dotační politiky na tuto produkci. Pouze je otázkou, v jakém poměru v jednotlivých státech bude činit poměr potravinářské a nepotravinářské produkce,“ poznamenal Mareček. Tato situace je dána geografickým rozložením států, všichni budou chtít například udržet kulturní ráz krajiny, v produkčních oblastech se bude vždy prosazovat intenzivní způsob zemědělského hospodaření.
 
Česko by mělo usilovat o dotace na čistotu vod
Česká republika by se měla v Evropské unii orientovat na získání peněz pro udržení čistoty vod. Vzhledem k naší geografické poloze – jsme rozvodím evropských toků – bychom měli udělat pomocí sdružených prostředků z evropských států vše pro zachování čistoty vody. „Naši politici by měli tuto ideu uplatnit při jednáních v Bruselu. V první řadě je však třeba zvýšit připravenost na současné čerpání dotací, musíme umět dosáhnout na maximální množství prostředků. Všichni by si měli uvědomit, že stabilita venkovských regionů není založena pouze na zemědělské polní produkci, ale na celém komplexu dalších zemědělských a souvisejících podnikatelských aktivit, na živočišné produkci, údržbě krajiny, využití a likvidaci odpadů apod. Bohužel, zemědělství tvoří pouze asi jedno procento HDP, a proto mu politici nevěnují patřičnou pozornost.
 
V budoucnu bude biomasa nabývat na významu, neboť je vhodným doplňkem pro fosilní paliva. Využití vodíku, sluneční a větrné energie je sporadické. Tyto technologie pro energetické transformace jsou značně drahé. „Je třeba, aby se ČR intenzivně věnovala i jadernému programu. Do problémů s energií se bez něj dostali naši sousedé v Rakousku, kteří v elektrárnách navíc topí zemním plynem, což je značně drahé a takový stát se dostává do rizika energetické závislosti na producentech zemního plynu. Dostávají se do cenové energetické pasti. Pokud ČR nebude rozumně v tomto odvětví pokračovat, může se za deset let dostat do obdobných problémů. Biomasa nikdy nestačí pokrýt energetickou potřebu, je a bude pouze doplňkovým zdrojem,“ upozornil Mareček.
 
České zemědělství jde podle něj dobrou cestou, v širším měřítku se začíná zaměřovat na výrobu energie vznikající při anaerobním zplyňování energetických plodin a bioodpadů, případně jejich přímým spalováním.
 
Více informací naleznete na internetových stránkách veletrhů:
 
Zdroj: Mgr. Světluše Bodoková

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 106
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaZprávyObecné informace