- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Schválen zákon o ekologické újmě
Jde o významnou právní normu v ochraně životního prostředí. Do českého právního řádu se tak dostávají požadavky evropské směrnice, která do praxe převádí princip prevence a princip znečišťovatel platí. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Zákon se vztahuje na provozovatele vybraných činností, které jsou považovány za rizikové pro životní prostředí a lidské zdraví – jde například o skládky, spalovny odpadu, velké průmyslové podniky či přeshraniční přepravu odpadů. Provozovatelé těchto činností budou mít podle zákona povinnost provést preventivní opatření proti hrozbě ekologické újmy na živočišných a rostlinných druzích, vodě a půdě. V případě, že by už k újmě došlo, bude mít provozovatel povinnost provést nápravná opatření, tedy především vrátit poškozené životní prostředí do původního stavu, vysvětlil význam zákona Kašpar.
Z hlediska odpovědnosti provozovatelů je zákon postaven na principu objektivní odpovědnosti – podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem není předchozí zaviněné jednání. Nicméně v případě, že provozovatel způsobí ekologickou újmu, přestože přitom neporušil zákon, mohou mu být zpětně proplaceny náklady vynaložené na nápravná opatření.
Nástrojem k zajištění preventivních a nápravných opatření má být finanční zajištění k náhradě nákladů – například formou pojištění. Zákon upravuje podmínky finančního zajištění, nicméně odkládá účinnost těchto ustanovení o pět let (do roku 2013), aby se české podniky měly čas na tuto povinnost připravit. Česká právní úprava tedy nenásleduje některé jiné členské státy, které již nyní zavádí pojištění povinné.
Ačkoli se tato pravidla nebudou vztahovat na škody vzniklé před vstupem zákona v účinnost, je jeho přijetí významným posunem směrem ke tomu, aby škody způsobené na životním prostředí mohly být napravovány efektivněji než dnes. Ostatně důvodem k přijetí samotné evropské směrnice bylo právě několik závažných ekologických havárií a velké množství kontaminovaných míst, která představují značné riziko pro životní prostředí i lidské zdraví.
Schválení zákona v dolní komoře českého parlamentu přichází na poslední chvíli, neboť směrnici měly členské státy EU převést do své legislativy už v dubnu loňského roku. Evropská komise minulý měsíc oficiálně sdělila České republice (a také některým dalším členským státům), že nebude tolerovat v tomto směru žádné další prodlevy. V případě neschválení zákona proto reálně hrozilo podání žaloby k Evropskému soudnímu dvoru, popřípadě citelné finanční sankce pro ČR, sdělil Kašpar.
Zdroj: Eva Seifertová