Odkazy
- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
Aktuality
- 25. červen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
číslo če ... více - 28. květen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
... více - 21. březen 2024:
AGRObase - magazín Agrární komory České republiky rok 2024
... více
Renata Šarjaková, 3. září 2007
vysoká poptávka a ceny na světovém trhu mléčných produktů
vysoká poptávka a ceny na světovém trhu mléčných produktů
V posledních letech se výrazně zvýšila poptávka a ceny mléčných výrobků na světových trzích i v EU. Produkce EU zaostává za růstem poptávky, intervenční zásoby másla a sušeného mléka se vyprázdnily. Ve střednědobém výhledu se mohou ceny pohybovat nad úrovní minulých let.
Světová poptávka po mléčných produktech stoupala v posledních letech rychleji než kdykoli předtím, což se projevuje mimo jiné v rostoucích cenách těchto produktů. Podle analýzy ZMP (Zentralen Markt- und Preisberichtstelle) je příčinou tohoto vývoje především přírůstek světové populace a v souvislosti s ekonomickým růstem změna preferencí spotřebitelů, kteří se přiklánějí ke kvalitnějším potravinám s vyšším stupněm zpracování. Důležitou úlohu hraje podle analytiků ZMP zejména růst životní úrovně v zemích s početným obyvatelstvem jako je Čína, Brazílie, Rusko, Indie a jihovýchodní asijské země. Ke zvyšování spotřeby mléka přispívá částečně také zavádění programů školního mléka. Další potenciál rostoucí poptávky vzniká v zemích, které exportují naftu a disponují velkou kupní silou.
Poptávka po mléku a mléčných produktech rostla v minulých letech rychleji než nabídka, přičemž současná úroveň spotřeby přesahuje množství vyráběného mléka. Podle ZMP byla dosud vyšší spotřeba dočasně zajištěná proto, že v minulých letech byly vyrobeny značné tržní přebytky mléka a nakupily se zejména zásoby másla a sušeného mléka, především v Evropské unii, USA a v určitém rozsahu také v Oceánii. Od roku 2004 byla rostoucí poptávka na světových trzích uspokojovaná odčerpáváním nahromaděných zásob, což mohlo zpočátku probíhat bez citelného růstu tržních cen. Zásoby se však postupně snižovaly, takže během roku 2006 byly například v EU zcela vyprázdněny sklady sušeného mléka a v prvních měsících roku 2007 byly vyprodány také zásoby másla uskladněné v chladírnách. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou se natolik prohloubil, že došlo k neobvykle prudkému vzestupu cen mléčných produktů na světových trzích i v některých členských státech EU.
Složitá situace a perspektivy světového trhu mléčných produktů na straně nabídky, zejména z hlediska pozice EU
ZMP vychází ve své analýze z předpokladu, že mléko se bude spotřebovávat převážně v těch oblastech, kde se bude vyrábět. Pouze Nový Zéland produkuje mléko a mléčné produkty téměř výhradně pro export. Na mezinárodním trhu se prodává jen asi 7 % celosvětové produkce mléka ve formě zpracovaných mléčných výrobků. Několik velkých dodavatelů jako je Evropská unie, Nový Zéland, Austrálie, USA a Argentina stojí proti velkému počtu importérů mléčných výrobků. Produkce mléka v EU je ve světovém měřítku velmi významná, avšak v minulém roce stagnovala, případně mírně klesla, zatímco v jiných regionech světa se vyrábělo stále větší množství mléka. Podle analytiků ZMP systém mléčných kvót neposkytuje v zemích EU s příznivými podmínkami pro výrobu mléka žádný prostor pro rozšiřování produkce, avšak na druhé straně jednotlivé členské státy (mezi nimi Francie, Velká Británie a skandinávské státy) nevyužívají už několik roků systém referenčního množství produkce.
Světová produkce mléka naproti tomu postupně přirůstá, avšak tempo tohoto růstu se v poslední době zpomaluje. ZMP to připisuje několika důvodům: v mnoha částech světa (patří sem také EU) se dostává do popředí význam produkce bioenergie, která konkuruje produkci mléka pokud jde o využití půdy a krmiv, např. kukuřice, jakož i nároků na pracovní síly a kapitál. Zemědělcům se nabízejí nové alternativní produkční možnosti, které před několika roky ještě neexistovaly. Bezmála všude náklady na krmiva v produkci mléka silně stoupají, za prvé jako následek boomu bioenergie, za druhé proto, že při růstu světové ekonomiky se zvyšuje také poptávka po mase a s tím stoupá spotřeba krmiv.
Klima hraje podle ZMP při nakupení extrémních podmínek počasí rovněž určitou roli. Tak v Austrálii, která je třetím největším světovým exportérem mléčných produktů, došlo v důsledku stoletého sucha r. 2006 k obrovskému poklesu produkce mléka. Z Argentiny, která je pátým největším světovým exportérem mléčných produktů, byly hlášeny v dubnu 2007 extrémní srážky s obrovskými záplavami ve významných regionech s chovem dojnic a zcela nedávno zde začalo mrznout.
Také politická opatření jako zvýšení exportních daní v Argentině nebo zkrácení exportních náhrad za mléčné produkty v EU na nulu mohou posílit vzestup cen mléčných výrobků na světových trzích, současně ale mohou zabrzdit růst produkce mléka v příslušných zemích.
Poptávka po mléku a mléčných produktech rostla v minulých letech rychleji než nabídka, přičemž současná úroveň spotřeby přesahuje množství vyráběného mléka. Podle ZMP byla dosud vyšší spotřeba dočasně zajištěná proto, že v minulých letech byly vyrobeny značné tržní přebytky mléka a nakupily se zejména zásoby másla a sušeného mléka, především v Evropské unii, USA a v určitém rozsahu také v Oceánii. Od roku 2004 byla rostoucí poptávka na světových trzích uspokojovaná odčerpáváním nahromaděných zásob, což mohlo zpočátku probíhat bez citelného růstu tržních cen. Zásoby se však postupně snižovaly, takže během roku 2006 byly například v EU zcela vyprázdněny sklady sušeného mléka a v prvních měsících roku 2007 byly vyprodány také zásoby másla uskladněné v chladírnách. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou se natolik prohloubil, že došlo k neobvykle prudkému vzestupu cen mléčných produktů na světových trzích i v některých členských státech EU.
Složitá situace a perspektivy světového trhu mléčných produktů na straně nabídky, zejména z hlediska pozice EU
ZMP vychází ve své analýze z předpokladu, že mléko se bude spotřebovávat převážně v těch oblastech, kde se bude vyrábět. Pouze Nový Zéland produkuje mléko a mléčné produkty téměř výhradně pro export. Na mezinárodním trhu se prodává jen asi 7 % celosvětové produkce mléka ve formě zpracovaných mléčných výrobků. Několik velkých dodavatelů jako je Evropská unie, Nový Zéland, Austrálie, USA a Argentina stojí proti velkému počtu importérů mléčných výrobků. Produkce mléka v EU je ve světovém měřítku velmi významná, avšak v minulém roce stagnovala, případně mírně klesla, zatímco v jiných regionech světa se vyrábělo stále větší množství mléka. Podle analytiků ZMP systém mléčných kvót neposkytuje v zemích EU s příznivými podmínkami pro výrobu mléka žádný prostor pro rozšiřování produkce, avšak na druhé straně jednotlivé členské státy (mezi nimi Francie, Velká Británie a skandinávské státy) nevyužívají už několik roků systém referenčního množství produkce.
Světová produkce mléka naproti tomu postupně přirůstá, avšak tempo tohoto růstu se v poslední době zpomaluje. ZMP to připisuje několika důvodům: v mnoha částech světa (patří sem také EU) se dostává do popředí význam produkce bioenergie, která konkuruje produkci mléka pokud jde o využití půdy a krmiv, např. kukuřice, jakož i nároků na pracovní síly a kapitál. Zemědělcům se nabízejí nové alternativní produkční možnosti, které před několika roky ještě neexistovaly. Bezmála všude náklady na krmiva v produkci mléka silně stoupají, za prvé jako následek boomu bioenergie, za druhé proto, že při růstu světové ekonomiky se zvyšuje také poptávka po mase a s tím stoupá spotřeba krmiv.
Klima hraje podle ZMP při nakupení extrémních podmínek počasí rovněž určitou roli. Tak v Austrálii, která je třetím největším světovým exportérem mléčných produktů, došlo v důsledku stoletého sucha r. 2006 k obrovskému poklesu produkce mléka. Z Argentiny, která je pátým největším světovým exportérem mléčných produktů, byly hlášeny v dubnu 2007 extrémní srážky s obrovskými záplavami ve významných regionech s chovem dojnic a zcela nedávno zde začalo mrznout.
Také politická opatření jako zvýšení exportních daní v Argentině nebo zkrácení exportních náhrad za mléčné produkty v EU na nulu mohou posílit vzestup cen mléčných výrobků na světových trzích, současně ale mohou zabrzdit růst produkce mléka v příslušných zemích.
Napjatá situace na trhu mléčných produktů v EU a vzestup cen V EU dodávky mléka do mlékáren ve druhém čtvrtletí kvótního roku 2007/08 nedosáhly stejné úrovně jako ve stejném období předchozího roku, ačkoli v jedenácti členských státech jsou od začátku nového hospodářského mléčného roku k 1. dubnu zvýšeny kontingenty o 0,5 %. Ve Velké Británii vedly k poklesu produkce mléka mimořádně silné deště. V jiných členských státech používají chovatelé dojnic při zdražování krmiv očividně méně krmiv. To snižuje úroveň dojivosti a obsah živin v mléce, zejména množství mléčného tuku, což tvoří základ pro klesající nabídku másla v EU. Současně v Unii dále roste poptávka po mléčných produktech, především se spotřebuje stále větší množství sýrů a jogurtů. Proto zbývá málo mléka pro export do třetích zemí. Na základě stoupající poptávky se státní sklady másla a sušeného mléka zcela vyprázdnily. V červenci 2007 nebyly poprvé od vytvoření společné tržní organizace r. 1968 ve skladech EU žádné intervenční zásoby obou produktů. Proto je nyní nabídka EU pro export do třetích zemí omezená. Přesto bylo v dubnu a květnu 2007 exportováno větší množství než ve stejných měsících 2006. Vznikla tak konkurence mezi poptávkou na domácím trhu a zájmem vývozců uspokojit zahraniční poptávku, což se projevilo v celkovém převisu poptávky nad nabídkou a současnou výrobní kapacitou mléčného sektoru EU. Toto napětí vyvolalo silný vzestup cen mléčných produktů, nejdříve sušeného mléka, poté konzumního mléka a nakonec také másla a sýrů.
Faktory korigující budoucí vývoj cen na mezinárodních trzích mléčných produktů Podle analytiků ZMP mohou ceny mléčných produktů v příštích měsících nadále stoupat, ale současně tu budou působit faktory korigující tempo růstu cen.
Jak dále ZMP uvádí, stoupající ceny jsou podle zákonů trhu stimulem pro zvyšování produkce. Současně však vyšší ceny brzdí spotřebu. Obě reakce mohou vést k opětnému přibližování nabídky a poptávky a opětnému poklesu cen. Jak bude silná reakce účastníků trhu, závisí však vedle cenového vývoje také na řadě dalších základních faktorů. Zda vůbec, kdy a nakolik silně bude stoupat produkce mléka, bude také ovlivňovat vývoj cen jiných zemědělských produktů, které mohou být vyráběny ve stejné lokalitě. Na straně poptávky hraje důležitou roli vývoj příjmů, respektive kupní síly, a vývoj cen jiných potravin. S nejsilnější reakcí na ceny je nutné počítat v chudých zemích. Tržní experti odhadují, že po posledním silném vzestupu cen mléčných produktů podle všeho „dříve nebo později“ dojde opět k cenovým korekturám. Pokud však světová ekonomika dále poroste, mohou se ceny ve střednědobém výhledu pohybovat nad průměrnou úrovní minulého roku. Z toho také podle expertů ZMP vycházejí projekce střednědobého vývoje trhu mléčných produktů koncipované významnými mezinárodními institucemi jako je FAO, OECD a FAPRI (Food and Agricultural Policy Research Institute USA).
Faktory korigující budoucí vývoj cen na mezinárodních trzích mléčných produktů Podle analytiků ZMP mohou ceny mléčných produktů v příštích měsících nadále stoupat, ale současně tu budou působit faktory korigující tempo růstu cen.
Jak dále ZMP uvádí, stoupající ceny jsou podle zákonů trhu stimulem pro zvyšování produkce. Současně však vyšší ceny brzdí spotřebu. Obě reakce mohou vést k opětnému přibližování nabídky a poptávky a opětnému poklesu cen. Jak bude silná reakce účastníků trhu, závisí však vedle cenového vývoje také na řadě dalších základních faktorů. Zda vůbec, kdy a nakolik silně bude stoupat produkce mléka, bude také ovlivňovat vývoj cen jiných zemědělských produktů, které mohou být vyráběny ve stejné lokalitě. Na straně poptávky hraje důležitou roli vývoj příjmů, respektive kupní síly, a vývoj cen jiných potravin. S nejsilnější reakcí na ceny je nutné počítat v chudých zemích. Tržní experti odhadují, že po posledním silném vzestupu cen mléčných produktů podle všeho „dříve nebo později“ dojde opět k cenovým korekturám. Pokud však světová ekonomika dále poroste, mohou se ceny ve střednědobém výhledu pohybovat nad průměrnou úrovní minulého roku. Z toho také podle expertů ZMP vycházejí projekce střednědobého vývoje trhu mléčných produktů koncipované významnými mezinárodními institucemi jako je FAO, OECD a FAPRI (Food and Agricultural Policy Research Institute USA).
Největší světoví exportéři a importéři mléka a mléčných výrobků v roce 2006
|
Exportní země |
Export mil. t * |
Importní země |
Import mil. t * |
|
Nový Zéland |
13,5 |
USA |
3,7 |
|
EU-25 |
13,2 |
Rusko |
2,8 |
|
Austrálie |
4,8 |
Mexiko |
2,6 |
|
USA |
3,5 |
EU-25 |
2,3 |
|
Argentina |
2,4 |
Japonsko |
2,2 |
|
Bělorusko |
1,7 |
Alžírsko |
2,1 |
|
Ukrajina |
1,3 |
Saúdská Arábie ** |
2,0 |
|
Švýcarsko ** |
0,7 |
Čína |
1,9 |
|
Indie ** |
0,7 |
Singapur ** |
1,2 |
|
Uruguay ** |
0,7 |
Indonésie ** |
1,2 |
|
* mléko a mléčné produkty v ekvivalentu mléka ** rok 2005 Pramen: ZMP podle národních statistik, GTA, UNstat, FAO | |||
Vývoj intervenčních zásob mléčných výrobků v EU *
|
|
Máslo, 1000 t |
Sušené odtučněné mléko, 1000 t |
|
1996 |
39 |
125 |
|
1997 |
11 |
135 |
|
1998 |
3 |
204 |
|
1999 |
46 |
180 |
|
2000 |
64 |
0 |
|
2001 |
66 |
0 |
|
2002 |
192 |
140 |
|
2003 |
223 |
194 |
|
2004 |
171 |
79 |
|
2005 |
121 |
8 |
|
2006 |
64 |
0 |
|
2007 |
0 |
0 |
|
* Stav zásob na konci kalendářního roku © ZMP 2007 Pramen: EU-Kommission | ||
Vytiskni tuto stránku
Hodnocení
=> průměr 023