Zprávy
Dotace
Legislativa
Zemědělství
Lesnictví a myslivost
Potravinářství
Ekologické zemědělství
Rozvoj venkova
Kraj a obce
Vzdělávání
Vodní hospodáství
Obnovitelné zdroje
Obecné informace
Agrární komora ČR
Evropská unie
Zahraničí
Zemědělská technika
Inzerce
Odkazy
Úvodní stranaZprávyObecné informace
Renata Šarjaková, 30. srpen 2007
Haskup - nejnovější ovocná plodina pro kanadské prérie
V Kanadě probíhá výzkum pěstování haskupu, dřeviny z rodu zimolez (Lonicerová), která by se mohla stát novou, perspektivní a snadno pěstovatelnou ovocnou plodinou pro podmínky kanadských prérií. Zkusíme zahájit pěstování na volné půdě ?
 
 Haskup, dřevina z rodu zimolez (Lonicera), je pěstován pro své plody, které připomínají chutí borůvky. Haskup neboli haskap (v Japonsku je nazývána Haskappu) je v Severní Americe známá také jako „honeysuckle“. Pro Kanaďany je novou plodinou, ale dobře známá je Rusům a Japoncům. Rostlina pochází ze Sibiře, severovýchodní Asie, Japonska a boreálních lesů Kanady.
     V Kanadě na univerzitě v Saskatchewanu probíhá šlechtitelský program pro haskup, který vede profesor Bob Bors. 
     První výzkumná práce v Kanadě se v Beaverlodge v Albertě zabývala okrasnou verzí zimolezu. Starší kanadské odrůdy „Sweetberry Honeysuckles“ nebyly šlechtěny na chuť a zdaleka se nevyrovnají nejnovějším odrůdám z Ruska. Se zlepšováním odrůd zimolezu začali Rusové v padesátých letech.
     Univerzita v Saskatchewanu zahájila v roce 1998 testování čtyř odrůd haskupu z Ruska: Blue Belle, Blue Bird, Blue Velvet a Berry Blue. V roce 2002 získali 15 kultivarů z Vavilovova institutu v Rusku (státní genové banky otevřené hlavně pro výzkumníky) a 20 linií semenáčů od genové banky amerického ministerstva zemědělství. Tento program má nyní největší sbírku ruských kultivarů v Severní Americe s 35 klony a cca 2500 semenáčky na poli. Ve skleníku je nyní pěstováno 18 000 semenáčků.
     V roce 2005 a 2006 Bors také přivezl 45 klonů a 2000 semen japonských typů z univerzity v Oregonu, kde Maxine Thompson, první výzkumník v Severní Americe, který sbírá, studuje a šlechtí haskup. Thompson pracuje hlavně s japonskými typy, protože ruské typy byly nevhodné pro podmínky Oregonu. Mnoho odrůd programu univerzity v Saskatchewanu darovala také šlechtitelská školka Northwood Nursery v Oregonu.
 
Dobře adaptován pro chladné prérie
     Haskup je dobře adaptován kanadskému klimatu s chladnými zimami a odolává tvrdému zimnímu počasí. Sibiřské odrůdy prý snesou až – 50 oC a na universitě v Saskatchewan v roce 2004 opravdu vydržely teplotu – 47 oC bez úhynů. Je to jedna z nejchladuvzdornějších  keřovitých ovocných plodin. Vůči suchu již tak odolná není.
     Navíc, mladé aktivně rostoucí výhonky jsou tolerantní vůči vymrznutí do – 18 oC na jaře a otevřené květy mohou snést až teploty od -7 do -10 oC. Haskup je nejčasněji kvetoucí ovocný keř, kvetoucí v Saskatchewan často již na začátku května, téměř celý měsíc před nástupem posledních mrazíků. Tato tolerance vůči mrazu je významná pro produkci ovoce.
     Haskup není samosprašná rostlina a jsou potřeba nejméně dvě, ne-li tři rostliny, aby se opylily a nasadily plody. V opylovacím procesu jsou významné mnohé druhy volně žijících včel, zvláště proto, že stále létají na jaře i při nižších teplotách. Proto by mělo být podniknuto  úsilí, které by podpořilo kolonie volně žijících včel a minimalizovalo postřiky pesticidy.  
     Během prvních tří let po vysazení je pro haskup důležitá voda. Ruská literatura ukazuje, že haskup je k suchu mírně tolerantní. Během ujímání je důležitá také také eliminace konkurenčních plevelů včetně trav. To platí zejména v oblastech s omezenými vodními  srážkami.
     Plody haskupu jsou první ovoce, které na prériích dozrává. Bobule se začínají zbarvovat na od začátku do poloviny června a dozrávají za sedm až deset dní během normálního roku. V Saskatoon dozrávají ruské typy všechny najednou, což je ideální pro mechanickou sklizeň. Bohužel ovoce také snadno opadává a to je obtížným faktorem pro načasování sklizně.
     Většina odrůd má podlouhlé tmavomodré plody, které jsou dva centimetry dlouhé s tloušťkou jako tužka. Nyní probíhá také šlechtění zaměřené na tvar bobulí.
     Chuť haskupu kolísá od žádoucí sladkokyselé chuti k neurčité a hořké. Ačkoli haskup má svou vlastní chuť, většina lidí ji popisuje jako podobnou borůvkám s ostružinami.
     Haskup má stejný potenciál pro využití jako jiné ovoce – tj. čerstvé ovoce, džusy, džemy, želé, koláče, dorty, konzervované a mražené ovoce, cukrovinky, žvýkačky, zmrzliny a jogurty.
     Ruský výzkum zjistil, že haskup má léčebné výhody v prevenci kardiovaskulárních chorob, snižuje krevní tlak, má léčebné účinky na malárii a na gastrointestinální choroby. Plody mají vysoký obsah vitaminu C a anthokyanových a fenolických látek, které mají antioxidační vlastnosti.
 
Adaptace na japonský trh
     Kanadští výzkumníci jsou ve výzkumu velmi stimulováni situací haskupu na japonském trhu. V Japonsku je obchod s haskupem dobře zaveden – zkonzumuje se tam více než 300 tun ročně. Haskup je zde využíván v nápojovém průmyslu včetně produkce vína a čaje, jako posilující nápoj - tonik, o kterém se tvrdí, že je to „zlatý lék pro věčnou mladost a dlouhověkost“, ve výrobě džemů, cukrářských výrobků, pečiva, nudlí, cukrovinek a čokolády.
     Důvodem, proč je Japonsko velkým potenciálním trhem pro kanadské producenty je to, že japonská produkce haskupu klesla ze 400 tun v roce 1985 na méně než 100 tun v roce 2005, i kyž je poptávka stále vysoká. Oblast tradiční produkce - 90 % plochy údolí na ostrově Hokkaido, kde kde haskup prospívá, se totiž nyní přeměnila na urbanizované plochy
     Japonská společnost Haskappu Services spoléhá se na spolupráci s kanadskými pěstiteli a zpracovatele, kteří by uspokojovali poptávky na jejich trhu. V současnosti je dodavatelská cena pro Japonsko 10 dolarů za kilogram. Dopravní náklady na přepravu chlazených plodů haskupu z Kanady jsou 0,30 – 0,50 dolarů na kilogram.
     Výnosy haskupu v Japonsku jsou jeden až dva kg plodů na keř, ale některé ze starších keřů v Saskatchewanu měly v létě roku 2006 výnos až čtyři kg. Při doporučené hustotě osázení 1976 keřů na ha je možné dosáhnout výnosu 1976 – 3952 kg na ha. To přináší velké zisky při cca 1976 – 3952 dolarů na ha (při výnosu čtyři kg na keř dvojnásobné). Samozřejmě je třeba, aby byly odečteny vstupní náklady a náklady na zpracování, ale ilustruje to tento potenciál. Bors opatrně odhaduje, že by bylo potřeba 304 ha, které by uspokojily japonskou poptávku.
 
Implementace strategie rozvoje trhu
     Bors si, v úsilí diferencovat trhy myslí, že by měl být zachovány jak ty odrůdy haskupu, které pocházejí z Japonska nebo ty odrůdy, které mají podstatné množství japonského genetického materiálu ve své dědičné linii. Jestliže kanadští pěstitelé chtějí obchodovat s haskupem v Japonsku, mělo by to se to dít s těmi odrůdami, o kterých si sami Japonci myslí, že mají dost dobrou kvalitu, aby mohly být nazývány haskupem. Existuje totiž mnoho ruských odrůd s malými bobulemi (některé z nich jsou hořké), které lidi od této plodiny odrazují. Jen japonský haskup nebo výběr z Kurilských ostrovů má genetický potenciál pro šlechtění haskupu s velkými modrými bobulemi. Proto Bors plně oceňuje význam japonského haskupu a ten široce využívá jako rodičovský genetický materiál.
     Aby Bors pomohl vyvinout začínající odvětví, představuje si skupiny čtyř pěstitelů pracujících společně, každý s 4 ha. To rozptyluje riziko a umožňuje pěstitelům, aby se podíleli o informace o výsledcích produkce. Říká, že 16 ha je „magické číslo“ které má smysl pro mechanickou sklizeň. Také považuje za žádoucí, kdyby tyto skupiny byly rozptýlené po celém státě, tak, aby odrůdy mohly být lépe hodnoceny v širokém rozmezí ekologických podmínek. Bylo by potřeba přibližně 18 skupin o čtyřech, aby se splnila japonská poptávka.
     Bors také zdůrazňuje význam spolupráce s japonskými asociacemi, aby se zajistilo, že budou používány vhodné praktiky. Byl by požadován doprovodný materiál pro pěstitelské praktiky, byly by dodržovány kvalitativní a třídicí standardy, vyžadovány polní inspekce, sdíleny informace mezi všemi účastníky a koordinován stanovený harmonogram zpracování a dodávek.
     Kanadští výzkumníci uvažují o vyvíjení strategie založené na kanadském modelu pro jahody, který je dosti úspěšný ve vyvíjení nových odrůd. To by získalo pěstitele a japonské spotřebitele zúčastněné v selekčním procesu.
     Proces vyvíjení tohoto odvětví opravdu dobře běží. Během léta roku 2006 navštívilo 70 pěstitelů ze Saskatchewanu, Quebecu, Manitoby a Alberty polní exkurzi zaměřenou na haskup na univerzitě v Saskatchewanu. Dalších 40 pěstitelů navštívilo v říjnu 2006 jednodenní knferenci o haskupu, aby zorganizovali a ustavili asociaci pěstitelů. 
 
 
Zdroj Ing. Šárka Vondrášková

Vytiskni tuto stránku Vytiskni tuto stránku
Hodnocení => průměr 094
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář
Úvodní stranaZprávyObecné informace