Renata Šarjaková, 27. srpen 2007
Co řeší výzkumné projekty v unii
Široký rozsah, v němž se pohybují jednotlivá národní doporučení pro příjem kyseliny listové a ostatních z hlediska výživy důležitých látek, mate evropské spotřebitele.

 

Rámcovými programy pomáhá Evropská unie financovat výzkum a vývoj. O finance z Bruselu mohou požádat týmy tvořené z institucí z různých států, z výzkumných ústavů, univerzit a firem, které chtějí výsledky výzkumu aplikovat v praxi. Rámcové programy vyhlašuje Evropská unie vždy pro dané období a pro témata z jednotlivých oborů, která v dané době považuje za klíčová. V zemědělství a potravinářství byla takovým tématem třeba bezpečnost potravin či obnovitelné zdroje energie a surovin. V současné době již běží Sedmý rámcový program. O zajímavých projektech výzkumu v unii informují její internetové stránky. V následujících řádcích se věnujeme výzkumným záměrům, které se týkají zemědělství či potravinářství.

Co s masokostní moučkou
Obava z nemoci BSE (bovinní spongiformní encefalopatie, tzv. šílenství krav) a možného přenosu na člověka vedla v roce 2000 k zákazu zkrmování masokostní moučky všemi hospodářskými zvířaty, tedy i monogastry – drůbeží a prasaty. To vedlo nejen ke zvýšení cen krmiv, v nichž bylo nutné nahradit tento levný zdroj živočišné bílkoviny, ale také k nárůstu problému, kam s přebytečnou masokostní moučkou, která v kafilériích nadále vznikala jako výsledek likvidace odpadů živočišného původu. Proto Evropská unie uvažuje o tom, zda by nebylo možné přidávání masokostní moučky do krmiva pro monogastry povolit. V rozhodování jí má pomoci výzkumný projekt za 1,7 milionu eur. Měl by posoudit, zda by se moučka z konfiskátů z prasat nemohla použít do krmiv pro drůbež a naopak. Nadále by tedy měl zůstat zákaz kanibalismu, tedy konzumování bílkovin z těl zvířat stejného druhu. Na výzkumu se podílí několik laboratoří z různých členských zemí unie pod vedením belgického výzkumného pracoviště.
Kontrola používání růstových hormonů
Růstové hormony přidané do krmiva dokáží žádoucím způsobem podpořit nárůst svalové hmoty. Používaly se exogenní i endogenní synteticky připravované hormony. V Evropské unii je používání růstových hormonů při výkrmu hospodářských zvířat přísně zakázáno. Je třeba ale zajistit kontrolu, zda se tento zákaz opravdu dodržuje, a také prověřit, zda maso z dovozu ze třetích zemí neobsahuje zbytky těchto látek. Zatímco exogenní hormony, tedy látky, které nejsou tělu zvířete vlastní, není problémem stanovit, potíže dělají přídavky syntetických hormonů endogenních – tedy takových, které si tělo daného zvířete samo vyrábí. Při stanovování je totiž obtížné odlišit přírodní hormon, který se běžně vyskytuje v těle zvířete, od hormonu synteticky připraveného. Tento problém vyřešil evropský výzkumný projekt nazvaný Isoster, který řídilo německé výzkumné pracoviště. Jeho výsledkem je metoda detekující nedovolené použití i zmíněných syntetických endogenních růstových hormonů. Je založena na hmotové spektrometrii využívající isotopy. Vychází ze skutečnosti, že růstové hormony (například testosteron) vyráběné synteticky obsahují méně isotopu uhlíku 13C než hormony přírodní vznikající v těle živočichů. Pokud se zvířeti aplikuje syntetický endogenní hormon, pak se v těle smísí s přírodně vznikajícím a výsledná směs má nižší obsah izotopu uhlíku 13C než přírodní hormon. Obsah izotopu v hormonech stanoví zmíněná metoda instrumentální analýzy.
Pro kvalitním zeleninu
Jak zajistit, aby se potraviny, zejména zelenina, dostávaly na trh a ke spotřebitelům v co nejčerstvějším stavu, řeší projekt Eureka. Jeho cílem je vyvinout nový způsob a typ balení potravin, který by vliv dopravy a přechodného skladování v obchodní síty snížil na minimum. Jednou z možností je třeba jedlý obal, jenž by zároveň snížil množství odpadu z obalů, v kombinaci s přípravu pod ochrannou atmosférou. Na projektu, jehož cílem je prodloužit trvanlivost a zabránit hnědnutí nakrájené zeleniny (například v míchaných salátech ze syrové zeleniny), spolupracovali partneři ze Španělska a Portugalska. Aby zajistili vysokou kvalitu čerstvé zeleniny, museli prověřit nejen podmínky, za nichž se připravuje a balí, ale také transportuje a skladuje. Pro testování použili například mrkev, cibuli, brambory, brukev, zelí či salát. Díky výsledkům projektu mohla firma, která se jej zúčastnila, šestkrát zvýšit obrat balené krájené zeleniny.
Jak poznat ryby
Součástí bezpečnosti potravin sledované od farmy po vidličku je i správné značení dané potraviny. V některých případech to však může dělá problémy. Příkladem je třeba značení druhu ryb. Experti vyvinuli různé metody, které mají zabránit možným chybným údajům ve značení. Nyní přichází AZTI-Tecnalia – část integrovaného programu Seafoodplus s databází, která umožňuje identifikovat druh ryb. Obsahuje více než 700 údajů o sekvencích mitochondriální DNA druhů ryb obchodovaných v Evropě. 
Proč kvetou květiny Vědci objevili možný mechanismus, jenž vysvětluje, proč rostlina kvete v závislosti na změnách délky dne. Objevili totiž látku, která dává signál z listů do terminálního pupenu. Poslední výzkumy ukazují, že jde o bílkovinu (protein). Ta prochází cévním systémem rostliny z listů do terminálního pupenu a oznamuje tím rostlině, že má kvést. Zatímco výzkum, který proběhl v roce 2005, došel k závěru, že kvetení rostlin spouští jeden z druhů ribonukleové kyseliny (messenger RNA), zmíněná poslední studie ukazuje, že tuto funkci zastává bílkovina zvaná Flowering Locus T Protein. V listech ji produkují speciální geny (Flowering Locus T gen, FT gen). FT genům k výrobě zmíněného proteinu dává pokyn další gen, který právě reaguje na změny délky dne.
Kolik vitamínů potřebujeme

Široký rozsah, v němž se pohybují jednotlivá národní doporučení pro příjem kyseliny listové a ostatních z hlediska výživy důležitých látek, mate evropské spotřebitele.

Je to zřejmé ze zprávy uvedené na posledním Evropském kongresu o výživě v Paříži. Podle jejích autorů je to i tím, že odborníci na výživu v jednotlivých členských státech nemají při vydávání svých doporučení vždy k dispozici poslední údaje podpořené příslušnými vědeckými studiemi. Navíc některé státy uvádějí doporučení pro všechny dospělé dohromady, jiné je rozdělují na údaje, kolik by měli přijímat denně potravou muži a kolik ženy. Velký rozdíl je také v dávkách pro kojence a batolata i děti. Podle autorů zprávy dnes například vědci souhlasí s tím, že ženy v plodném věku, které si přejí otěhotnět, by měly brát 400 msg kyseliny listové denně, aby předešly nervovým poruchám svého plánovaného potomka. Tato důležitá informace však chybí v mnoha národních doporučeních členských států unie. Ty většinou obsahují jen údaje pro ženy a pro ženy těhotné, nikoli pro ty, které si teprve přejí přijít do jiného stavu. Podobně standardní doporučení pro dospělé (pro muže a ženy) neberou zatím v úvahu roli tohoto vitamínu ve snižování homocysteinu, což je důležitý rizikový faktor nemocí srdce a cév. Odlišnosti v údajích jednotlivých států týkajících se příjmu pro organismus důležitých výživových látek by mělo vyřešit doporučení pro národní zdravotní politiky zemí unie. Mělo by vzniknout jako výsledek spolupráce vědců ze 34 výzkumných organizací ze 17 zemí unie sdružených v projektu Eurreca. 

Zdroj: Libuše Alterová


Hodnocení => průměr 019
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář