- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Zprávy z OECD – Spotřeba domácností v procesu transformace k udržitelnosti
Vedle veřejného sektoru a podniků se systémová transformace k udržitelnosti týká také domácností, jejichž postavení se věnuje stále více analýz. Reflektují pomalé šíření udržitelného životního stylu a spotřebních vzorců, které vede k revizi spotřebitelských politik.
Průzkumy ukazují, že 69 % domácností s nízkými příjmy upřednostňuje cenovou dostupnost potravin (případně jejich chuťové a zdravotní aspekty) před parametry udržitelnosti. U domácností s vysokými příjmy jde o 58 %. Udržitelnost tedy není primární prioritou a vzorce nákupního/spotřebního chování domácností se vyvíjejí/mění často velmi pomalu. Přitom změny v každodenním rozhodování domácností mají dle IPCC potenciál snížit emise v některých odvětvích o 40-70 %. Jen v potravinářském odvětví by bylo možné dosáhnout 41% snížení emisí pouze prostřednictvím omezení plýtvání a přechodu na rostlinnou stravu. Trhy zemí G7 proto přistupují k modifikaci spotřebních zvyků pomocí zvýhodňování/zatraktivnění udržitelných alternativ a současným zdražováním těch méně udržitelných, nebo zvyšováním povědomí o environmentálních/udržitelnostních dopadech produkce potravin (označování). Vedle označování bioproduktů se ekoznačení/vícerozměrné označování (např. Global GAP integrující aspekty potravinové bezpečnosti a udržitelnosti potravin) udržitelných potravin vyvíjí dynamicky např. v Japonsku nebo v EU. Vychází se z předpokladu, že relativně malé administrativní náklady zde mohou zajistit významný dopad na chování spotřebitelů. S ohledem na prokázaný malý dopad nutričního značení bude pro zajištění účinnosti ekoznaček ale důležité jejich přípravné testování. Cenová dostupnost a přitažlivost udržitelných alternativ vyžaduje vzdělávání a odbornou přípravu (školení pracovníků v gastro segmentu apod.). Jako příklad je uváděno Dánsko, které na tento účel vyčlenilo 168 mil. EUR pro start-upy zaměřené na rostlinnou stravu a uvažuje o úpravě zdanění masa a mléčných produktů po vzoru zdanění založeného na obsahu cukru ve výrobku.
Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 31. října. 2024, Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz