Poslanecká sněmovna totiž podle něj projednala a schválila na své poslední schůzi novelu zákona o ochraně ovzduší, jíž se Česká republika přihlásila k evropským trendům - přimíchávání biopaliv do benzínu a nafty. Tato norma mimo jiné počítá povinností přimíchávat do nafty 2 procenta metylesteru řepkového oleje již od září letošního roku a přidávat 2 procenta biolihu do benzínu od počátku roku příštího.

Záměr přimíchávat biosložky do paliv je nesporně pozitivní, jak z hlediska ekologického, tak i z hlediska využití domácích zemědělských produktů. Avšak, pokud nebude nová legislativa skutečně do detailu propracovaná, a to zatím podle Stocku Plzeň není, vytváří potenciální velký zdroj nezdaněného lihu pro výrobu nelegálních lihovin. Cena lihu nezatíženého spotřební daní, tedy lihu, který se má přimíchávat do benzínu, se pohybuje kolem 20 korun za litr. Líh používaný pro potravinářské účely je ovšem navíc zatížen spotřební daní ve výši 265 korun na litr. Pokud by se tedy někomu podařilo najít skulinku, jak nezdaněný biolíh „zašantročit“ a využít pro výrobu lihovin, bude realizovat astronomické zisky. Kauza „topných olejů“ před pár lety je varovným příkladem, jak dokáže organizovaný zločin takovou příležitost zneužít.

„Stát by proto měl jako další krok jednoznačně nařídit denaturaci bioetanolu pod kontrolou celních orgánů, a to jak bioetanolu vyrobeného v tuzemsku, tak i dovezeného ze zahraničí. A pokud nedoplní zákonnou normu skutečně precizními prováděcími předpisy, které by striktním a jednoznačným způsobem vymezovaly kontrolu a evidenci přepravy a manipulace s lihem pro výrobu biopaliv, budeme tu mít opravdu velký problém,“ varuje generální ředitel Stocku Plzeň Martin Petrášek.

Rozsah nelegální výroby v České republice byl ještě před několika lety ohromný a odborníci jej odhadovali na 25 až 30 % celkové spotřeby. Až razantní postup Celní správy, která kontrolu a výběr spotřebních daní převzala od počátku roku 2006, udělal tomuto stavu přítrž. Celníkům se podařilo černý trh s lihovinami přibrzdit, z čehož profitují zákazníci, poctiví výrobci, ale především stát.

Většina legálních výrobců lihovin vykazuje v současnosti nárůst prodejů, což není výsledkem rostoucí spotřeby, ale právě ústupu černého trhu. Zákazníci navíc mají větší jistotu, že kupují produkty vyráběné podle příslušných norem a v neposlední řadě státní rozpočet získal v loňském roce na spotřební dani z lihu a lihovin o celou jednu miliardu korun více než v roce 2005. „Pokud nebude přimíchávání biosložek do paliv bezpečně ošetřeno prováděcími předpisy, výběr spotřebních daní z lihu může zase klesnout,“ soudí Martin Petrášek.

Zdroj: agris