Renata Šarjaková, 18. prosinec 2006
Výhody použití syntetických a přírodních feromonů v zemědělství a ochraně přírody

Výhody použití syntetických a přírodních feromonů v zemědělství a ochraně přírody

Hlavním důvodem, který podnítil vědecké týmy k výrobě syntetických feromonů byly ekologické kalamity spojené s přemnožením některého zemědělského škůdce. Typickým příkladem je dosud ještě doznívající krize v Severní Americe, kde došlo v 1. polovině 20. století k zavlečení bekyně velkohlavé z Francie a po dvaceti letech, díky absenci přirozených predátorů také k přemnožení a zamoření mnoha států. Bojovat proti těmto škůdcům insekticidy bylo první, relativně účinné, avšak poměrně nákladné a nebezpečné řešení problému.

Proto se vědecké týmy po celém světě začaly touto otázkou velmi brzo zabývat. Řešení na sebe nenechalo dlouho čekat, účinná zbra proti šestinohým nepřátelům byla na světě, svou úspěšností předčila feromony, byla ekologicky nezávislá a působila pouze na určitý druh hmyzu. Touto zbraní se staly feromony, chemické látky pomocí nichž mezi sebou hmyz komunikuje. Jedná se o více či méně složité těkavé sloučeniny, které produkují převážně samičky a lákají jimi samečky. Bohužel v počátcích byla výroba několika mililitrů feromonu velmi nákladná, neboť k extrahování byt tak malého množství bylo zapotřebí několik desítek tisíc panenských samiček.

Avšak i cenovou bariéru se podařilo odstranit separováním a vytvořením 1. syntetického feromonu. Je to lákadlo, které používá domestikovaný bourec morušový a jeho název je BOMBYKOL. Na základě poznatků získaných při výrobě BOMBYKOLU jsme nyní schopni syntetizovat jakýkoliv jiný feromon a tím zajistit ochranu velké plochy lesa před bekyněmi, nebo celých sadů před obaleči. Náklady jsou dnes již minimální a účinnost je dnes mnohokrát větší než u jedovatých insekticidů, např.: červivost jablek u sledované sklizně klesla po postřikové aplikaci feromonu z téměř 50% na necelá 2%. Prakticky každý zemědělec si dnes může tuto ekologicky šetrnou metodu ochrany své úrody dovolit.

Zdroj: enviweb

 


Hodnocení => průměr 009
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář