Až na 180 milionů korun lze předběžně vyčíslit důsledky, které může mít zavedení nového zákoníku práce v resortu ministerstva zemědělství. Z toho na částku do 80 milionů korun  se mohou vyšplhat úhrady za pracovní pohotovost, která se má nově započítávat do pracovní doby. Padesát milionů korun mohou představovat finanční nároky na vyplacení nemocenské, přesčasy vedoucích zaměstnanců a zvláštní příplatky. Dalších padesát milionů korun si podle předpokladů vyžádá proškolení zaměstnanců, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a nákup ochranných pomůcek pro soukromé podnikatelské subjekty.

Pokud zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, nabude účinnosti k 1. lednu 2007, lze v resortu zemědělství vedle zvýšených finančních nároků očekávat i problémy věcné, a to jak ve státní, tak podnikatelské sféře. Po velkém rozšíření pravomocí odborových organizací mohou zejména v nepřetržitých provozech zkušebních a výzkumných ústavů nastat obtíže v organizaci pracovní doby a pracovní pohotovosti zaměstnanců. Komplikace mohou být i při vydávání vnitřních předpisů u zaměstnavatele, kde působí odborová organizace. Omezení přesčasových hodin při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby by znamenalo značné zvýšení nákladů na provoz farem.

Analýzu, jak by se nový zákoník práce finančně promítl v nárocích na státní rozpočet a jaké další problémy by přinesl, projednala tento týden vláda. Zákoník práce bude hlavním bodem programu mimořádného jednání tripartity, které se uskuteční v pondělí 13. listopadu.

Táňa Králová,  tisková mluvčí MZe