Pole s takto modifikovanou kukuřicí totiž leží také na Zlínsku, Uherskohradišťsku či Kroměřížsku. Podle ekologické organizace Greenpeace představují geneticky upravené plodiny nebezpečí pro přírodu, a tím i pro člověka. " Dlouhodobé dopady modifikovaných plodin na půdu, flóru a faunu dosud neznáme. Významné riziko však představuje kontaminace pylem, která ohrožuje původní ekosystém. Rovněž spotřebitelé mají právo jíst bezpečnou stravu," vysvětlila Magdalena Klimovičová z Greenpeace. Zemědělce ale k pěstování geneticky upravené kukuřice vede snaha o vyšší výnosy, kvalitnější zrno a hlavně skutečnost, že geneticky upravenou obilninu nenapadá škůdce zavíječe kukuřičného. Tento motýlek totiž způsobuje ztráty na sklizni i jakosti. Prvním rokem pěstují letos modifikovanou kukuřici například ve společnosti ZZ Rovina v Hulíně. " Geneticky upravené plodiny pěstují v Americe, Francii nebo Španělsku. Pokud vím, nikdo žádné důkazy o jejich škodlivosti nemá," řekl vedoucí zemědělské sekce Petr Netopil. Jejich kukuřice skončí v lihovaru, kde z ní vyrobí líh. Geneticky " vylepšené" plodiny pěstují i další podniky v kraji. " Prostě zkoušíme novou věc, která by do budoucnosti mohla mít význam," vysvětlil ředitel ZOD Poolšaví na Uherskohradišťsku Lubomír Nedbal. Sklizenou kukuřici tam hodlají použít jako krmivo pro vlastní živočišnou výrobu. " Geneticky upravená sója se k nám vozí deset let, tak nevím, proč by někoho zajímalo, že pěstujeme geneticky modifikovanou kukuřici. Není za co se stydět," míní Nedbal. Pět hektarů geneticky upravené kukuřice oselo tento rok poprvé i Agrodružstvo Roštění na Holešovsku. " Kukuřici teď nemusíme kvůli zavíječi chemicky ošetřovat. Taky ji nenapadají plísně, které běžně způsobují záněty vemen u krav," podotkla předsedkyně představenstva Jarmila Čermáková. Věří, že modifikovaná kukuřice není žádným rizikem. " My se musíme hlavně uživit. Každý měsíc si pro výplatu přijde sedmdesát lidí. A to, co kolem toho dělají ekologové, je jen šaškárna," tvrdí Čermáková. S tím ovšem nesouhlasí přinejmenším někteří ekologové. " Začíná to na několika málo hektarech, ale bariéry jsou tím prolomeny. Když pominu ekologická rizika, pěstování geneticky upravených plodin může zlikvidovat konkurenci, která je založena na konvenčních či ekologických potravinách," domnívá se zásadní odpůrce modifikovaných plodin Miroslav Janík z valašskokloboucké pobočky Českého svazu ochránců přírody. Pěstitelé musejí ze zákona pozemky s geneticky upravenou kukuřicí označit v terénu rozpoznatelným způsobem. " Toto označení slouží pouze pro kontroly dodržování izolační vzdálenosti tak, jak vyžaduje ministerstvo zemědělství. Ale laik nijak nepozná, že na poli rostou geneticky upravené plodiny," dodává Magdalena Klimovičová z Greenpeace.

Zdroj: Zlínské noviny