Ekologické sdružení Arnika chce obnovit limit pro únik rtuti, který byl loni zrušen. V dopise ministrům životního prostředí a zdravotnictví, hlavnímu hygienikovi a parlamentnímu výboru rovněž požaduje důkladnější měření imisí rtuti v okolí podniků, které s tímto toxickým kovem pracují, uvedl na dnešní tiskové konferenci mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Ministerstvo životního prostředí podle Jehličky zdůvodnilo vypuštění limitu pro únik rtuti z české legislativy tvrzením, že se zjištěné úrovně znečištění ovzduší tímto kovem od roku 2001 pohybovaly hluboko pod hodnotou někdejšího limitu. Stanoven byl na 50 nanogramů na metr krychlový a naměřené hodnoty se pohybovaly od jednoho do čtyř nanogramů. Limit byl proto podle ministerstva neopodstatněný.

Arnika měřila koncentrace rtuti v okolí Spolchemie v Ústí nad Labem a Spolany v Neratovicích a zjistila v ovzduší až stovky nanogramů rtuti na metr krychlový. V okolí Spolany naměřila dokonce až 989 nanogramů na krychlový metr. Podniky se však podle Hany Kuncové brání tím, že neporušují žádný zákonný předpis.

Ekologové vidí řešení situace ve změně výrobní technologie ve Spolaně a Spolchemii. Do roku 2009 by tyto podniky měly nahradit amalgámovou elektrolýzu, která je největším zdrojem emisí rtuti, modernější technologií. "Amalgámová elektrolýza je navíc považována za nejhorší výrobní postup při výrobě chlóru," tvrdí ekologové.

Větší koncentrace rtuti působí podle Kuncové na centrální nervovou soustavu. Projevuje se to poruchou vnímavosti, podrážděností, malátností a nevolnostmi. Je-li působení rtuti člověk dlouhodobě vystaven, černají mu dásně a vypadávají zuby. Nejvíce rtuť působí na vývoj centrální nervové soustavy lidského plodu. Rtuť se hromadí v játrech a vylučuje se jen pozvolna, dodala.

Zdroj: agris.cz