Prvním důvodem je velmi dobrý výkon ekonomiky. A druhým to, že vláda má v programovém prohlášení dosáhnout 40 procent průměrné mzdy, a toto přesně vyhovuje tomuto propočtu při navýšení průměrného výdělku, řekl dnes ČTK v Plzni předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Nová minimální mzda by tak byla vyšší než hranice chudoby i sociální dávky. Současná minimální mzda je od ledna 9900 korun, meziročně je tak o 700 korun vyšší.

"Odbory stále něco chtějí. Budeme to řešit v rámci tripartity," řekl novinářům ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Požadavky na zvýšení minimální mzdy jsou podle zaměstnavatelů populistické. "Svaz průmyslu a dopravy dlouhodobě prosazuje to, aby se výše minimální mzdy nastavila parametricky podle vývoje průměrných mezd, růstu HDP a míry inflace. Je nutné jednat o vzorci vývoje minimální mzdy, aby firmy mohly předvídat vývoj. Nemělo by jít o čistě politická rozhodnutí, kdy ten či onen politik vystřeluje určité částky," řekl ČTK prezident svazu Jaroslav Hanák. Současně požaduje, aby vláda nepřijímala rozhodnutí o navýšení minimální mzdy bez shody sociálních partnerů.

Také Hospodářská komora míní, že minimální mzda, zákoník práce a další instrumenty k 'ochraně' zaměstnanců jsou v ČR politicky zneužívány. "Firmy nejlépe vědí, kdy mohou svým zaměstnancům přidat na mzdách a samy jim také na mzdách přidávají. Další takové plošné a skokové zvyšování minimální mzdy navíc podváže možnost firem nabírat nové zaměstnance," uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Kvůli dalšímu skokovému zvyšování minimální mzdy totiž může podle něj dojít i k propouštění některých zaměstnanců a jejich nahrazení stroji, což se často týká právě pracovníků s nejnižšími platy, příkladem je zavádění automatických pokladen.

"Není to ani nic, co by mělo ohrozit firmy," uvedl Středula. Podle něj by to byla velmi dobrá zpráva pro občany, kteří se pohybují kolem hranice minimální mzdy. "Taková úroveň se dostane poprvé mírně nad hranici chudoby pro jednotlivce, která je 9901 korun v čistém vyjádření," uvedl předseda. ČMKOS podle něj spolu se členy vlády, kteří jsou tomu nakloněni, směřuje k tomu, aby se odpoutala cena práce od výše sociálních dávek. "Sice to ještě nezabezpečí úplně tento ideál, ale dále to poroste," uvedl. Díky současné vládě mohou zaměstnavatelé předvídat pohyb minimální mzdy.

Podle Středuly je odbory požadovaná suma 11.500 korun o zhruba 500 korun vyšší, než uvedl před nedávnem premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Chceme ale, aby minimální mzda byla vyšší než sociální dávky, protože jinak se nestane práce zajímavější," uvedl.

S požadavkem na vyšší minimální mzdu přijdou odbory už na začátku druhého čtvrtletí letošního roku, ale Středula to řekl ČTK už dnes kvůli tomu, že už někteří politici přicházejí se svými návrhy. "Očekáváme nyní reakci zaměstnavatelů v tom smyslu, že je to vysoké. Pokud ale umí předvídat, jak poroste průměrný výdělek, a ví, že vláda říká, že chce dosáhnout 40procentního podílu k průměrné mzdě, tak je to opravdu jen trojčlenka, aby si to spočítali," řekl.

Podle Středuly je na od ledna na Slovensku minimální mzda 405 euro (11.000 Kč), v ČR je 360 euro. "V podílu k průměrné mzdě jsme na tom úplně nejhůř ze všech (zemí eurozóny)," uvedl Středula. V sousedním Německu je minimální mzda 1580 euro (43.000 Kč). Podle Středuly má ČR produktivitu práce na úrovni 62 procent Německa, ale mzdy jen třetinové. "Takže tady je obrovský prostor pro možnost navyšování mzdy," dodal.

Vyšší mzdy podpoří podle Středuly zaměstnanost a pomohou krajům, které získají více peněz z daní a mohou více investovat do zdravotnictví, sociální péče a školství. Vyšší minimální mzda než sociální dávky také přivede více nezaměstnaných do pracovního procesu. "I v Plzeňském kraji v mnoha případech lidé neakceptují nabídku na práci také kvůli tomu, že nabízená cena práce je velmi nízká," dodal.