Význam profesních komor jako povinného připomínkového místa při tvorbě předpisů sice potvrdil například premiér Bohumil Sobotka letos na počátku března při jednání s představiteli komor, když v tomto smyslu komentoval změnu pravidel Legislativní rady vlády. Ovšem podle jejich šéfů je situace odlišná od proklamovaného. Pokud vůbec legislativní návrhy obdrží, tak příslušná ministerstva požadují vypracování připomínek do několika dnů s tím, že stejně posléze nejsou vzaty v potaz! Podle Martina Vychopně, předsedy České advokátní komory, se fakticky moc nezměnilo.

Profesní komory soudí, že jejich názor by ale neměl být jen jedním z názorů, ale měl by to být názor zásadní, protože se jedná o názor odborníků nikoli úředníků.

Proto lze považovat za zásadní prohlášení šéfů profesních komor, že nemohou a nebudou mlčet, a že budou svůj postup častěji než dosud koordinovat a ještě více spolupracovat. Samozřejmě s tím, že nabízejí tvůrcům a zpracovatelům zákonů a jejich novel kapacitu svých opravdových odborníků.

Výhrady ke stále se množící a stále nepřehlednější legislativě a okolnostem jejího vzniku, mnohdy podložené vedlejšími skrytými úmysly, vyjádřili prakticky všichni zástupci komor. Snad nejzávažnější výhrady formuloval prezident České advokátní komory Martin Vychopeň: „Děsí mě nadužívání trestního práva.“ Dodal, že je přece třeba nejdřív využívat právo civilní a správní opravné prostředky
a až posléze právo trestní. Vyjádřil znepokojení nad vývojem práva, především nad kvalitou a způsobem přijímání legislativních norem, které jsou v podstatě pro normální lidi nesrozumitelné. Nemluvě o jejich množství. Ostatně to se dá vztáhnout na celou řadu oblastí, kdy se například jakákoli státní kontrolní činnost hodnotí především podle uložených sankcí. I Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů ČR, potvrdil, že veterináři vnímají explozívní nárůst legislativních norem, o kterých nemají často možnost se dozvědět, natož čas a prostředky se s nimi seznámit, a tedy i při dobré vůli se jimi řídit. Není pak divu, že se občan cítí být vydírán systémem a ocitá se v opozici.

Podobnou zkušenost konstatoval i zahraniční host, Tibor Brauner, prezident slovenské Komory veterinárnych lekárov. A ocenil úzkou spolupráci s českými kolegy.

Stomatologové zase mají problém s přílivem cizinců ze zemí mimo EU, kterých se například za rok hlásilo 411, avšak většina z nich není s to zajistit zásadní odbornou péči, přičemž podmínky pro složení zkoušek způsobilosti jsou tak benevolentní, že mohou vykonávat praxi, aniž zkoušky mají, stačí, že se na ně hlásí, a přitom počet neúspěšných pokusů zkoušky složit není stanoven. Zástupci Lékařské komory reflektují úbytek lékařů, kteří odcházejí do zahraničí, kde snáze získají atestace, nemluvě o vyšších platech. A dalším problémem je i nedostatek sester. Českou lékařskou komoru rovněž výrazně trápí trvalý nárůst byrokracie, což se promítá „v obavě sáhnout na pacienta“ do doby, než podepíše všechna možná prohlášení.

Problémy s rezortními úředníky zmínily například Komora soudních znalců, Komora autorizovaných inženýrů, dále patentoví zástupci, daňoví poradci, exekutoři. Znepřehlednění a komplikování podmínek pro provádění auditů konstatovala Komora auditorů. K problematice zadávání veřejných zakázek a k zásadnímu kritériu nejnižší ceny se vyjádřila Komora soudních znalců a Komora architektů.
Ta očekává, že přiměřené změny jsou v této oblasti naprosto nezbytné. Prezidentka Komory daňových poradců upozornila na rostoucí nerovnováhu mezi právy a povinnostmi daňového poplatníka.

Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR, uvedl na pravou míru informace, že je u nás údajně těžké založit společnost. Sestavovatelé žebříčku automaticky počítají na každou povinnou listinu jeden den, a ve skutečnosti lze se všemi listinami založit společnost prostřednictvím notáře za jeden den! Pozitivem je možnost zapisovat do obchodního rejstříku přímo (již nikoli prostřednictvím soudu). Negativa pak vidí v problémech s občanským zákoníkem a s dodatečným projednáváním dědictví.

Karel Daniel dále zmínil komplikovanou situaci veterinární profese, kdy agrární lobby stupňuje tlaky na nezávislost profese. Jde například o snahy povolit výkon veterinárních úkonů i osobám bez náležitého vzdělání. Lékař léčí člověka, ale odbornost veterinárního lékaře znamená ochranu zdraví velkého množství lidí (spotřebitelů). Veterináři by se neradi dočkali podobné situace, jaká postihla Českou lékárnickou komoru, tj. podřízení výkonu veterinární péče například neveterinárním manažerům výrobních či obchodních řetězců. Potvrdil to i její prezident Lubomír Chudoba a dodal, že navíc postrádají podporu nejmenších lékáren na úkor bezedných velkých subjektů. „Je třeba klást důraz na osvětu a také na koordinovaný postup profesních komor,“ dodal.

Stanovisko profesních komor: Při tvorbě nových předpisů i zákonů a při jejich následné kontrole je bezpodmínečně nutné brát v potaz stanovisko odborníků, tj. z komor. Právě oni poskytují zpětnou vazbu, z níž je potřeba vycházet.  A to by si měli uvědomovat především poslanci a navrhovatelé nových předpisů a zákonů a jejich změn. Jako ukázkový příklad se dají uvést současné snahy rozvolnit podmínky pro používání antibiotik pro léčení zvířat, s čímž Komora veterinárních lékařů nesouhlasí, a jak je tento nesouhlas oprávněný, právě potvrdilo zjištění reziduí antibiotik v medu.

Josef Duben
PR KVL ČR