Během deseti let se tak nenávratně zabetonuje rozloha jednoho okresu, varuje důvodová zpráva Ministerstva životního prostředí k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, který v současnosti prochází připomínkovým řízením. Stejný zákon má přitom výstavbu na dosud nezastavěných polích a loukách výrazně zjednodušit.

Dlouho chystaná novela totiž snižuje platby za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, které musí investoři uhradit, pokud chtějí stavět na orné půdě. Sazby byly až do roku 2011 naprosto minimální, pak je však ve snaze zpomalit rozvoj fotovoltaických elektráren výrazně navýšila vláda Petra Nečase (ODS).

Vedle solárníků si však výstavbu nových výrobních areálů rozmyslela i řada firem. „Pokud chceme, aby se firmy rozšiřovaly, aby mohly nabírat nové zaměstnance, tak k tomu potřebují určitý prostor,“ říká k tomu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

V budoucnu by se tak již neměly sčítat takzvané ekologické váhy vlivu, pomocí kterých se poplatek stanovuje. Pokud se pozemek nachází například v chráněné krajinné oblasti a ještě k tomu ve vodním ochranném pásmu, oba faktory se sečtou a výsledek se násobí částkou, kterou stanovuje vyhláška. Nově by se použil jenom vyšší z obou faktorů. „To znamená, že ve finále dojde ke snížení,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Platby by klesly zhruba na polovinu.

Vzniklo nejvíce hal za pět let

Navrhované změny se však nelíbí ekologům ani Ministerstvu zemědělství. Ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík upozorňuje, že nové nastavení snižuje platby především u nejlepších půd.

„U nejkvalitnější půdy v nejrizikovějších zónách cena za odnětí poklesne. Naopak u půdy menší kvality by se ten výpočet měl trochu zvýšit,“ říká Hladík.

Resort vedený Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) proto poslal k návrhu řadu připomínek. „Nemůžeme jít z extrému do extrému. Chápu, že je potřeba podpořit rozvoj nových pracovních míst, ale z pohledu ministerstva je klíčové chránit něco, co neumíme vyrobit, a chránit kvalitní ornou půdu je i zájmem státu,“ říká Jurečka.

Ekologové navíc upozorňují, že poplatky mají motivovat především k výstavbě na nevyužitých brownfieldech, kterých je v Česku dostatek, a ne na doposud nezastavěných plochách.

Pro plán vlády mluví fakt, že na platbách za vyjmutí připlulo do státního rozpočtu od rapidního zvýšení před třemi lety jen zhruba 200 milionů ročně, zatímco původně se počítalo s téměř desetinásobkem. To svědčí o útlumu nových projektů.

Otázka však je, zda firmy opravdu odradila vysoká cena, nebo celkové zpomalení ve stavebnictví následkem krize. Poslední čísla mluví spíše pro druhou variantu. Podle údajů sdružení Industrial Research Forum se i přes vysoké poplatky v posledním pololetí postavilo nejvíce skladů a výrobních hal za posledních pět let.

Hladík se však i přesto vyslovuje, aby návrh legislativním procesem prošel. Vedle zlevnění poplatků totiž zavádí i řadu opatření, která mají půdu chránit lépe než doposud.

Jan Brož, Zdroj: iDNES.cz