Velmi často se tento pojem užívá pro označení pracovněprávních vztahů studentů středních a vysokých škol v denním studiu. K tomu je třeba uvést, že zákoník práce nemá ani definici pojmu studenta, zde odkazuje na zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře a na její definici nezaopatřeného dítěte, za což se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání.

Zákoník práce  vychází z premisy, že způsobilost občana uzavřít pracovněprávní vztah vzniká dovršením 15 let věku, s tím, že den nástupu do práce den nesmí předcházet dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. To má pro zaměstnávání mladých lidí dnes ten praktický důsledek, že žáky, kteří sice ukončili devátou třídu základní školy a 30. června obdrželi vysvědčení ještě zákon nepovažuje za osoby, které ukončili povinnou školní docházku. Podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů platí, že školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku a že školní rok začíná 1. září a končí 31. srpna následujícího kalendářního roku. Z toho tedy vyplývá, že i žák, který ukončí 9 tříd základní školy nemůže o prázdninách nastoupit brigádu, neboť nemá ukončenou povinou školní docházku.

Ale zpět k brigádám. Zákoník práce poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci širokou škálu možností.Vlastní rozhodnutí, který pracovněprávní vztah se v daném případě uzavře je výhradně na zaměstnavateli. Rozhodne-li se zaměstnavatel v daném případě, že není účelné, aby k plnění svých úkolů  uzavíral pracovní poměr, je výlučně na něm, aby se rozhodl, zda s dotyčnou fyzickou osobou uzavře dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce.

Pokud se uzavírá pracovní poměr, pak se v takových případech volí pracovní poměr na dobu určitou, většinou na dobu prázdnin, neboť pro většinu studentů je nereálné soustavě pracovat, když studují v denním studiu. Na druhé straně pro řadu zaměstnavatelů je neefektivní uzavírat pracovní poměr jen na dva nebo tři měsíce prázdnin, a proto na dobu školních prázdnin se uzavírají většinou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, které se běžně označují jako studentské brigády. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nebo dohodou zaměstnavatele a zaměstnance prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru, nečiní aplikace ustanovení § 30 zákoníku práce v tomto směru problémy při uzavírání krátkodobých pracovních poměrů.   Dále platí, že pracovní poměr se může uzavřít jak na stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin), tak na kratší (např. 20 hodin týdně). Pracovní poměr na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu v praxi často uzavírají starší studenti (zejména vysokých škol), kteří si tím zajišťují i určitou praxi. Pracovní smlouva pak musí mít náležitosti uvedené v 29 zákoníku práce, příp. dohodu o dalších podmínkách (§ 29a až 35 zákoníku práce). V pracovním poměru vzniká takovému zaměstnanci nárok i na dovolenou na zotavenou a na další naturální výhody poskytované zaměstnavatelem (v praxi nejčastěji stravenky).Příjmy studenta z pracovního poměru jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatel má povinnost odvádět z příjmů sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň ze závislé činnosti, pokud nejde o příjem zdaňovaný konečnou 15% srážkovou daní. Jinak na pracovní poměr se vztahuje samozřejmě i nařízení vlády o minimální mzdě takže odměna za práci na brigádě, která se koná v pracovním poměru nemůže být nižší než odpovídá minimální mzdě.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou dvě – dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Dohoda o provedení práce se uzavírá na provedení ojedinělých úkolů. Dohodu o provedení práce může uzavřít zaměstnavatel se zaměstnancem, jestliže předpokládaný rozsah práce, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než sto hodin ročně. Dohod může mít zaměstnanec uzavřených více s jedním zaměstnavatelem, ale součet hodin na všech uzavřených dohodách nesmí u jednoho zaměstnavatele překročit 100 hodin v jednom kalendářním roce. Dohoda se uzavírá písemně nebo ústně a musí v ní být vymezen nejen pracovní úkol, ale také sjednaná odměna za jeho provedení. Zpravidla se uvádí i doba, v rámci které má být práce vykonána. Odměna z provedení pracovního úkolu je splatná až po dokončení a odevzdání práce. Dohoda se pouze „zdaní“ podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, nezakládá však povinnost odvádět pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Druhá dohoda o práci konané mimo pracovní poměr, tedy dohoda o pracovní činnosti může být mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřena i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin za rok. Jedná se v podstatě o krátkodobý quasi pracovní poměr, na jehož základě nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní, jinými slovy práce může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u zaměstnavatele. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, odměna, rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Zákoník práce v ustanovení § 238 požaduje, aby tato dohoda byla sjednána písemně, jinak je neplatná. Maximální rozsah 20 hodin je týdenní průměr odpracovaných hodin za období, na které byla dohoda uzavřena. Odměna za vykonanou práci je splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele. Příjmy z dohod o pracovní činnosti jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnavatel má povinnost odvádět z nich sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň.

Desatero brigádníka

• Brigádník musí mít písemnou smlouvu, kde je řádně vymezen pracovní úkol a odměna za jeho provedení a také doba, od kdy do kdy má být pracovní úkol proveden. Brigádník by měl mít smlouvu už při nástupu do práce.
• Zaměstnavatel musí provést školení brigádníka, to znamená seznámit ho s právními a ostatními předpisy vztahujícími se k práci jím vykonávané, zejména s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• Zaměstnavatel musí vytvářet brigádníkům přiměřené pracovní podmínky zajišťující řádný a bezpečný výkon práce, zejména poskytovat potřebný materiál, nářadí a osobní ochranné pracovní prostředky,
• Brigádník musí řádně hospodařit se svěřenými prostředky a chránit majetek zaměstnavatele před poškozením a ztrátou;
• Brigádník odpovídá zaměstnavateli, s nímž uzavřel dohodu, za škodu způsobenou porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru;
• Zaměstnavatel odpovídá brigádníkovi za škodu nebo pracovní úraz, který  utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru;
• Zaměstnavatel musí dodržovat zákonem daný zákaz některých prací pro například pro mladistvé, stejně jako při běžném pracovním poměru (vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní, Přílohy 2 – 4 této vyhlášky se týkají přenášení těžkých břemen mladistvými);
• Brigádník musí konat práce svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností a dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě;
• Brigádník musí konat práce osobně, popřípadě za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě;
• Brigádník stejně jako zaměstnanec v pracovním poměru a zaměstnavatel rovněž musí dodržovat zákaz požívání alkoholu a jiných návykových látek a zákaz kouření (zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
• Brigádník by si měl ohlídat danění příjmů. To by mělo být starostí zaměstnavatele nebo zprostředkovatelské agentury. Student si může, pokud pracuje na dohodu o provedení práce, vydělat bez zdanění až 4120 Kč měsíčně a 49 440 Kč ročně a nemusí se z této dohody odvádět platby na zdravotní a sociální pojištění.  Při dohodě o pracovní činnosti za něj musí zaměstnavatel platit zdravotní a sociální pojištění (zákon o daních z příjmu).

Zdroj: www.bozpinfo.cz

Publikace Školení bezpečnosti práce a požární ochrany