Renata Šarjaková, 11. listopad 2013
Adventní a vánoční květiny
V zimě nevidíme ve svém okolí skoro nic zeleného a o to větší potřebu máme pořídit si nějaké zelené a kvetoucí rostliny do bytu.

Nabídka pokojových rostlin v současnosti je skoro neomezená. Mezi nimi jsou však některé, které přímo souvisí s dobou adventní až vánoční. V prvé řadě je to rostlina, které se lidově říká vánoční hvězda. Správně se jmenuje Euphorbia pulcherrima, synonymum Poinsettia pulcherrima. Z toho vychází i české jméno poinsetie.

Rostlina pochází ze Střední Ameriky a Mexika a ve své domovině tvoří keře dorůstající výšky až několika metrů. Je to rostlina krátkého dne a tak rozkvétá právě v období kolem vánoc. Ovšem vlastní květy nejsou, jako u všech pryšcovitých rostlin, nijak velké a ani atraktivní. Zajímavé se rostliny stávají velkými listeny v okolí květů, které se výrazně zbarvují. Nejčastější barva je jasně červená, ale již se pěstují rostliny s listeny krémově bílými, růžovými i různě panašovanými. Musíme dodržet několik zásad, aby rostlina zůstala krásná co nejdéle. První chyba se stává hned po nákupu. Poinsetia pochází z teplé oblasti a ideální teplota pro růst je okolo 20 stupňů. Ovšem v prosinci je venku chladno a tak je nutno nechat rostlinu v obchodě důkladně zabalit. Jinak během transportu domů utrpí teplotní šok a listy i barevné listeny brzy opadají. Když rostlinu zdárně doneseme domů, musíme se starat o dostatečnou zálivku a vlhkost vzduchu. Rostliny se pěstují v rašelinném substrátu, který snadno vysychá a pak se již obtížně znovu zvlhčuje. Zaléváme proto pravidelně, ale mírně, protože trvalé přemokření nesnáší. Vlhkost vzduchu je v bytech také nízká a tak rostlinám prospěje občasné zvlhčení listů i okolí vhodným postřikovačem. Hnojení v zimním období není nutné a tak stačí rostliny začít přihnojovat až ke konci zimy. Prodávají se ale přípravky na posílení vitality, které dle návodu přidáme do postřikovače a rostliny občas postříkáme, čímž dodáme rostlinám dostatek sil na překonání nepříznivých podmínek. Ponsetii prospívá světlé místo, ale nechce přímé slunce, hlavně ke konci zimy.

Další rostlina, která má vánoce v názvu je vánoční kaktus. Tvarem těla kaktus moc nepřipomíná, má ploché články, které se vidličnatě větví a je to tedy listový kaktus. V současné době se pěstují kříženci původních druhů pocházejících z Brazílie. Schlumbergera, tak se správně vánoční kaktus jmenuje, je epifytický kaktus, potřebuje dostatek světla, ale přímé slunce mu vadí. Během vánoc vyžaduje pravidelné zvlhčování, jinak dojde k opadu malých poupat. Rostlina je to ale nenáročná a dá se pěstovat dlouhodobě. Po vánocích, když květy odkvetou, rostlinu přestaneme skoro zalévat a se zálivkou začneme až na jaře,kdy rostlina obnoví růst. Pak již zaléváme i přihnojujeme pravidelně. Během léta je možné rostlinu umístit venku do polostínu a do místnosti rostlinu vrátíme až v září. Od srpna zálivku omezíme, aby nové články vyzrály. Poupata se tvoří jen na dobře vyzrálých článcích a začínají se tvořit začátkem září. Po nasazení poupat již rostlinu nepřenášíme, jinak nám poupata opadají. Vánoční kaktus při správném pěstování netrpí ani chorobami a škůdci.

Ovšem k vánoční době patří i rostliny, které nemají sice vánoce v názvu, ale v zimním období spolehlivě kvetou. Asi nejznámější je brambořík. Cyclamen persicum je rostlina, která má zploštělou hlízu. Z ní vyrůstají listy, které jsou většinou mramorované. Bramboříky mohou kvést po celý rok, ale nejvíce se uplatní od podzimu do jara. Při pokojové teplotě rychle odkvétají. Ovšem v chladné místnosti vydrží kvést velmi dlouho. Ideální pro bramboříky byla dvojitá okna, kde se jim dařilo. Rostliny vyžadují stálou vlhkost substrátu. Zálivka je však vhodnější do misky, protože když dojde k trvalému zvlhčení bází listů a poupat rozšíří se plíseň šedá a rostlina může až zahynout. Barva květů je rozmanitá, tvar květů je velmi proměnlivý a velikost rostlin je od mini po velké. Proto si může vybrat každý. Po odkvětu rostliny přestáváme zalévat a počkáme až uschnou všechny listy. Hlízu pak očistíme a uložíme na suché místo. Začátkem léta hlízu zasadíme na povrch mírně vlhkého substrátu. Vydatněji začneme zalévat, až když se začnou tvořit nové lístky. Během růstu a kvetení pravidelně odstraňujeme uschlé listy. Usychající listy uchopíme v dolní části a prudkým trhnutím vytrhneme. Pokud by se nám přetrhl, odstraníme spodek třeba pomocí pinzety, aby dužnatá báze nezačala plesnivět. Stejně odstraňujeme odkvetlé květy, protože tvorbou semen se rostlina zbytečně vysiluje. Poupě od odkvetlého květu poznáme snadno. Poupata jsou špičatá, zatímco tvořící se semeník je kulatý. Spodek stonků je silně zúžený, takže vytrhávání jde snadno. Velkokvěté bramboříky můžeme použít i jako řezanou květinu do vázy. Často se dříve používaly, protože v zimě byl nedostatek čerstvých řezaných květin. A když potřebujeme rychle někomu udělat radost a nemáme možnost jít řezané květiny koupit, stačí vytrhnout pár rozkvétajících květů a udělat si kytičku. Protože je ale spodní část stonku zúžená, musíme spodek roztrhnout po délce asi dva centimetry špendlíkem, nebo nožem. Po tomto zásahu vydrží brambořík ve váze mnohem déle. Největší potíže při pěstování v bytě způsobuje nevhodná péče a stanoviště. Při správném pěstování chorobami, kromě plísně šedé, ani škůdci, snad jen mšice, netrpí.

Kdo má možnost pěstovat rostliny v chladnější místnosti, může si vybrat i další květiny, třeba pokojové azalky, které jsou nyní trochu na okraji zájmu. Na ně pak mohou navázat další květiny, třeba kamélie a to se již přiblíží jaro a vše se zazelená a rozkvete.


Ing. Vlastimil Šindelář

Česká květina zkrášlí adventní a vánoční prostory


zdroj: Svaz květinářů a floristů ČR »


Hodnocení 1 | 2 | 3 | 4 | 5 => průměr 021
K článku nebyl zatím napsán žádný komentář