Předně je třeba říci, že legislativa upravující výrobu osiva a sadby existuje v našich zemích od počátku minulého století, a díky tomu má i české osivo a sadba v Evropě velmi dobrou pověst. A nikoho ze zahrádkářů to přece nijak neomezovalo a neomezuje. Nemohu se ubránit dojmu, že za tím vším stojí aktivita jedné rakouské firmy, která přemnožuje osiva starých odrůd a tato osiva pak prodává. A nyní se cítí být ohrožena.

Pravdou naopak je, že návrh Komise může mít naopak za důsledek změkčení podmínek certifikace či registrace, a že to bohužel umožní nabízet a prodávat v malém balení pro zahrádkáře a amatéry i nekvalitní osiva bůhví jakého původu, bez kontroly odpovídajícího zdravotního stavu a na český trh tak místo kvalitního osiva a dobrých semínek přijdou neregistrovaná a necertifikovaná „semena“ bez záruky klíčivosti, bez záruky, co z těch semen vzejde a podobně. Je třeba zdůraznit, že naše současně platná legislativa je dobrá, a umožňuje dostatečně podporu tradičních odrůd. Důkazem toho je mimo jiné i to, že s naší platnou legislativou tu nejširší zahrádkářská veřejnost žije už řadu let a nebyl s ní pro zahrádkáře žádný problém.

Zjednodušeně řečeno, zahrádkářovi nikdo nebude bránit, aby si na vlastní zahradě sklizená semen vysel, případně věnoval sousedovi sazenice. Problémem však je a bude, pokud někdo z takto vyrobených a sklizených semen následně prodává produkci, tedy zeleninu nebo bylinky. Jednak to je již čistě obchodní činnost, která má a musí mít svá pravidla, a především je nutné, pro zachování potravinové bezpečnosti, pravidel správné zemědělské praxe a definování surovin, používat certifikovaná standardní osiva prostá nežádoucích chorob a škůdců.

zdroj: Svaz květinářů a floristů ČR »