Počasí je v předjaří a na jaře největším fenoménem ovlivňujícím poptávku po květinách. Při jeho slunečném a teplém průběhu podporuje po zimním období impulzivní nákup květin. Při chladném počasí a nedostatku světla je poptávka významně nižší a z pohledu pěstitele (ve skleníku) zároveň dražší z hlediska energií a prodlužování pěstební doby kultur.

Hlavním negativem letošního jara tak byly vyšší náklady na energie při vyšší ceně paliv. Docházelo i k prodlužování růstu kultur z nedostatku světla, což mělo vliv na snížení tržeb zhruba o 30-60 % a jen mírně nadprůměrné byly v dubnu až červenu. Zvýšil se tak dovoz zboží zejména z Nizozemska, které nutí tuzemské pěstitele také zlevnit, a to zhruba až o 40 až 50 % obvyklé ceny.

Pro producenty květin platí jedno neměnné ekonomické pravidlo, že v prvním pololetí se uskuteční zhruba dvě třetiny ročních tržeb pěstitelů. Nyní se tak dá odhadnout, že v případě, kdy ostatní část roku bude mít normální průběh, bude úbytek tržeb v tomto roce zhruba deset až patnáct procent, při současném malém navýšení nákladů na likvidaci neprodaného zboží a na energie. Negativně také do této situace zasáhly letní povodně, kde byli někteří pěstitelé zasaženi přímo, jiní nepřímo (pracovníci nesměli v uzavřených oblastech vstupovat do výrobních podniků). Povodně a následná rekordní horka měla také negativní vliv na poptávku po letním sortimentu a na kvalitu výpěstků zejména ze starých skleníků s horší větratelností.

Při uvažované průměrné ziskovosti pět procent, lze nevyhnutelnou ekonomickou ztrátu pěstitelů květin v roce 2013 vyčíslit v průměru na deset procent ročního obratu. Na jeden hektar skleníku tedy výpočtově zhruba jeden milion korun, celorepublikově při přibližně 130 hektarů intenzivně využívaných zasklených plochách s květinami by se celkové ztráty mohly pohybovat okolo 130 milionů korun.

Petr Nachlinger, místopředseda Svazu květinářů a floristů ČR

zdroj: Svaz květinářů a floristů ČR »