- Agrární komora
- Agroweb
- Agris
- Asociace soukr. zemědělství
- Agronavigátor - ÚZEI
- Moravskoslezský kraj
- Min. zemědělství
- Min. pro místní rozvoj
- Min. životního prostředí
- Státní zem. interv. fond
- Český statistický úřad
- Sbírka zákonů
- Obchodní rejstřík
- Portál veřejné správy
- Vláda ČR
- Evropská unie
- Státní správa
- Poradci MZe
- Krajská informační střediska
- Infovenkov
- 5. listopad 2024:
Advent je zpět!
... více - 5. listopad 2024:
Seminář "Protierozní ochrana půdy v dotačních a legislativních podmínkách"
Regionální agrární komora Ostrav ... více - 24. říjen 2024:
Co dělat na pozemcích postižených záplavami?
Opatření, která můž ... více
Pěstitelé květin letos pocítí nemalé ztráty
Když k tomu přidáme chladné počasí zhruba od poloviny března do první dekády dubna, je i laikovi jasné, že se vše negativně odrazilo na odbytu květin ve velikonočním období i na začátku období prodeje balkónového a záhonového zboží.
Počasí je v předjaří a na jaře největším fenoménem ovlivňujícím poptávku po květinách. Při jeho slunečném a teplém průběhu podporuje po zimním období impulzivní nákup květin. Při chladném počasí a nedostatku světla je poptávka významně nižší a z pohledu pěstitele (ve skleníku) zároveň dražší z hlediska energií a prodlužování pěstební doby kultur.
Hlavním negativem letošního jara tak byly vyšší náklady na energie při vyšší ceně paliv. Docházelo i k prodlužování růstu kultur z nedostatku světla, což mělo vliv na snížení tržeb zhruba o 30-60 % a jen mírně nadprůměrné byly v dubnu až červenu. Zvýšil se tak dovoz zboží zejména z Nizozemska, které nutí tuzemské pěstitele také zlevnit, a to zhruba až o 40 až 50 % obvyklé ceny.
Pro producenty květin platí jedno neměnné ekonomické pravidlo, že v prvním pololetí se uskuteční zhruba dvě třetiny ročních tržeb pěstitelů. Nyní se tak dá odhadnout, že v případě, kdy ostatní část roku bude mít normální průběh, bude úbytek tržeb v tomto roce zhruba deset až patnáct procent, při současném malém navýšení nákladů na likvidaci neprodaného zboží a na energie. Negativně také do této situace zasáhly letní povodně, kde byli někteří pěstitelé zasaženi přímo, jiní nepřímo (pracovníci nesměli v uzavřených oblastech vstupovat do výrobních podniků). Povodně a následná rekordní horka měla také negativní vliv na poptávku po letním sortimentu a na kvalitu výpěstků zejména ze starých skleníků s horší větratelností.
Při uvažované průměrné ziskovosti pět procent, lze nevyhnutelnou ekonomickou ztrátu pěstitelů květin v roce 2013 vyčíslit v průměru na deset procent ročního obratu. Na jeden hektar skleníku tedy výpočtově zhruba jeden milion korun, celorepublikově při přibližně 130 hektarů intenzivně využívaných zasklených plochách s květinami by se celkové ztráty mohly pohybovat okolo 130 milionů korun.
Petr Nachlinger, místopředseda Svazu květinářů a floristů ČR
zdroj: Svaz květinářů a floristů ČR »