MŽP navrhuje 1,5 až 3x  vyšší daňové sazby, než  Evropská unie požaduje. Kritický je rovněž jejich navrhovaný růst do roku 2015. Zdanění je také vyšší než v okolních zemích. Podle mluvčí ministerstva Karolíny Šůlové však koncepce není ještě hotova a sazby s konečnou platností stanoveny.

Reforma má zdanit elektrické energie vyráběné v jaderných a uhelných elektrárnách, vybrané suroviny a pohonné hmoty. Tento růst daní mají kompenzovat nižší odvody na sociální pojištění, přitom se ale nerozlišuje, jak vyspělou technologií je elektřina či teplo vyráběno, výše zdanění se odvíjí pouze od použité suroviny, což  vlastně potrestá ty, kteří sice používají nové a ekologicky šetrné technologie, ale používají přitom například uhlí.

Reforma by podle výsledků analýzy vedla k razantnímu zvýšení cen tepla a elektřiny a k růstu přerozdělování v rámci státního rozpočtu. Jen v prvním roce své platnosti by reforma měla do státní pokladny přinést 34 miliard a tato částka by se měla do roku 2015 postupně zvyšovat až na 55,6 miliardy korun. Její návrh obsahuje řadu výjimek, což vytváří prostor pro daňové úniky.

Takto navrhovaná reforma by podle analýzy nejvíce dopadla na nízkopříjmové skupiny obyvatel, kterým by se měly zvýšit životní náklady o zhruba 4 %. Ministerstvo navrhuje jako jednu z variant kompenzovat toto zvýšení sociálními dávkami, což autoři studie nepovažují za efektivní. Znevýhodněny by byly také domácí firmy dalšími daněmi, negativně by se reforma promítla také do bilance zahraničního obchodu a zvýšily by se náklady na výběr daní.

Místo poptávkově orientované daňové reformy, která spoléhá na zdražování energií, doporučil tým analyzující ministerskou předlohu nabídkově orientovanou strategii. Ta by měla podpořit moderní zdroje energie, měla by v rozumné míře podporovat společnou výrobu tepla a elektřiny a současně by měla firmy i domácnosti zatěžovat minimálním zdaněním. Tuto daň by neplatily firmy, které prokazatelně snižují své emise.

Zdroj: Ekolist, 10. 4. 06      Zdroj info ÚZPI